PODCAST: Vánoční speciál o kaprovi na černo a hlemýždích na štědrovečerní tabuli
21. 12. 2021
Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR nám ve vánočním speciálu podcastu Věda na dosah přiblíží, jak se v průběhu času proměňovala štědrovečerní tabule. Řekneme si, proč většina z nás nejí na Vánoce hlemýždě a kdy se podával kapr s knedlíkem. Podíváme se i na to, jak sváteční stolování ovlivnily válečné konflikty nebo čím se v minulosti „znesvětil“ bramborový salát.
V podcastu pro dokreslení atmosféry Vánoc zaznívají úryvky lidových koled v podání Domažlické dudácké muziky, která s jejich použitím laskavě souhlasila.
Tuto i další epizody podcastu Věda na dosah naleznete v rubrice Podcasty. A samozřejmě na všech hlavních podcastových platformách. Jsme také na česképodcasty.cz. Pokud se vám naše podcasty líbí, můžete tam pro ně hlasovat.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Audio: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu
- PODCAST: S Markétou Kulhánkovou o hrdinech a stereotypech v byzantské literatuře
- PODCAST: S evolučním biologem Karlem Jankem o nepohlavním rozmnožování
- PODCAST SPECIÁL: Fertilita i velikost Velké noci. Vylaďte se na iracionální vlny
- PODCAST SPECIÁL: Slavíme 100. epizodu s fyzikálním chemikem Martinem Ferusem
- PODCAST: Se Zuzanou Harmáčkovou o cestách k udržitelné budoucnosti
- PODCAST: S Pavlem Rössnerem o reakcích lidských buněk na toxické ovzduší
- PODCAST: S Adélou Gjuričovou o vášni pro město i obsesi parlamentními dějinami
- AUDIOČLÁNEK: Afrika - kolébka lidstva. O výzkumu evolučního antropologa Viktora Černého
- PODCAST: S Kristýnou Károvou o možnostech obnovy míchy pomocí genové terapie
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.