PODCAST: Kožní mikrobiom a imunita v době covid-19
30. 04. 2020
Lidskou pokožku obývají miliardy různých mikroorganismů. Pokud se dostanou do nerovnováhy, dochází ke zdravotním potížím. Jak si udržet zdravý kožní mikrobiom v době koronaviru? Můžou proti covid-19 pomoci probiotika? V podcastu z cyklu Věda na doma se ptáme Zuzany Jiráskové Zákostelské z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Podcast natáčíme v rámci aktuálního projektu Věda na doma. Poslechnout si jej můžete na několika platformách na počítači i mobilním telefonu. Autorkou této epizody podcastu je Jana Olivová.
Připravily: Leona Matušková a Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus
- Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
- Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
- Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
- Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
- Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
- Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.