Odstartovala nová řada populárního vědeckého seriálu NEZkreslená věda
21. 01. 2022
Jak funguje lidské srdce a lékaři diagnostikují nemoci? Co se dělo v přelomovém roce 1989? Co naopak může přinést budoucnosti? Proč by nás měl zajímat vodíkový pohon? A co se skrývá za teorií pravděpodobnosti? NEZkreslená věda, oblíbená série naučného seriálu Akademie věd ČR, odstartovala již sedmou řadu.
Nové díly, které budou mít premiéru každý měsíc od ledna do července, zábavnou formou představí nejrůznější vědecká témata. Od historie, ekonomie po fyziku i techniku. Sedmá řada vychází z výzkumných programů Strategie AV 21 a vznikla ve spolupráci se společností MAUR film.
Opět nebudou chybět nezaměnitelné hlasy herecké manželské dvojice – Barbory Hrzánové a Radka Holuba, které NEZkreslenou vědou provází. Výtvarného zpracování a režie se ujala výtvarnice Markéta Smolíková Kubátová, autorkou scénáře je Lucia Krajánková.
Barbora Hrzánová a Radek Holub při natáčení NEZkreslené vědy
První 10dílná série NEZkreslené vědy vznikla v roce 2014. Díky pozitivním ohlasům od pedagogů, studentů i široké veřejnosti vznikaly další série. Na nové díly té nejnovější se v premiéře mohou diváci těšit vždy každé druhé pondělí v měsíci na YouTube Otevřené vědy, kde najdou také starší díly z předešlých šesti sérií. Nechybí titulky pro neslyšící a anglicky mluvící diváky.
Sedmá řada odstartovala aktuálním tématem Viry a epidemie. Jeho garantem je profesor Daniel Růžek z Biologického centra AV ČR, který se svým týmem z Laboratoře arbovirologie například úspěšně otestoval látku účinkující proti viru Zika nebo proti viru klíšťové encefalitidy.
Text: Marta Dlouhá, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: MAUR film, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- A / Magazín o větru, Češích ve wehrmachtu a kráse ukryté v ledu
- Archeologické léto láká na komentované prohlídky či vykopávky v přímém přenosu
- Skončil Veletrh vědy, největší populárně-naučná akce v Česku
- Třídenní Veletrh vědy v pražských Letňanech je v plném proudu
- Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic
- A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.