Zahlavi

Odstartoval Týden mozku. Nabízí přednášky, workshopy i výstavy

14. 03. 2022

Dokáže medicína zabránit degeneraci mozku? Je možné, že budeme číst cizí myšlenky? Jak mozek pracuje, pokud dlouho nespí a jak funguje naše paměť? Už dnes začíná festival Týden mozku 2022, který přinese nejzajímavější objevy a trendy z oboru neurověd. Jeho program, z velké části dostupný online, potrvá až do neděle 20. března 2022.

O fungování našeho nejdůležitějšího orgánu nám věda podává čím dál víc informací. Odhaluje fascinující procesy, pomocí kterých se z nervových spojení rodí vědomí, vznikají myšlenky a emoce. Přiblížit tento složitý orgán veřejnosti a nahlédnout do jeho funkcí si klade za cíl třiadvacátý ročník festivalu Týden mozku.

Věda přístupná pro každého
Jiří Paleček z Fyziologického ústavu AV ČR pro diváky shrne mechanismy vzniku bolesti. Ti se tak dozví, kde bolest vzniká a proč ji cítíme, nebo jak souvisí s různými nemocemi těla. S onemocněními, ovšem psychickými, souvisí přednáška Filipa Španěla z Národního ústavu duševního zdraví ČR. Ten vysvětlí, proč psychiatrické diagnózy nerespektují skutečné biologické hranice onemocnění.

V oblasti duševního zdraví se bude pohybovat také přednáška psychologa Martina Anderse. Rozebere pozitivní i negativní vlivy psychické zátěže na naše životy. Jak stres ovlivňuje lidské tělo a které nemoci může vyvolávat? Na řadu se dostane také spánek. Může jeho nedostatek být příčinou Alzheimerovy choroby? Na toto téma si připravila přednášku Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Hlavní program festivalu letos tvoří tucet popularizačních přednášek odborníků z oboru teoretických a klinických neurověd, psychologie a medicíny. Přednášky jsou na programu každý všední den v odpoledních a večerních hodinách. Nepřijdou o ně ani návštěvníci mimo hlavní město, většina z nich totiž bude vysílaná online.

Akce v rámci celé ČR
Bohatý je také doprovodný program festivalu. Ten nabídne kromě seminářů také řadu besed, workshopů, filmů či výstav. „Přednášky z hlavního cyklu doplňuje odlehčený doprovodný program s praktickými ukázkami a cvičeními jednoduše využitelnými pro náš každodenní mozkový trénink,“ vysvětluje zakladatel festivalu v Česku Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Vybrané doprovodné akce je možné navštívit také osobně, a to nejen na území Prahy, ale také i v Olomouci, Hradci Králové, Plzni nebo v Jihlavě. Doprovodný program si pro návštěvníky připravily ústavy AV ČR, univerzity a vysoké školy a renomované výzkumné instituce.

Například v olomoucké Pevnosti poznání můžete navštívit osmimetrovou maketu lidského mozku, která je součástí expozice Rozum v hrsti. A přednáška technologického institutu CEITEC v Brně se zaměří na efekt tance na mozkové funkce u seniorů a pacientů s mírnou kognitivní poruchou. Zájemci o toto téma mimo moravskou metropoli nemusejí zoufat, přednáška bude přístupná na internetu. Vysoká škola polytechnická Jihlava si zase připravila workshop s hádankami na procvičování paměti a mozku pro malé i velké. Na osobní setkání a besedu o zdravém spánku, vás zve Lékařská fakulta v Hradci Králové.

Čerpejte vědomosti z pohodlí domova
Většinu přednášek z hlavního i vedlejšího programu Týdne mozku 2022 je možné sledovat na Facebooku festivalu a také na YouTube kanálu Akademie věd ČR. Hlavní přednáškový cyklus je přístupný zdarma bez nutnosti registrace. Na některé akce z doprovodného programu je ovšem potřeba rezervovat se předem.

Podrobný program všech akcí a možnost rezervace najdete na webu Týdne mozku, kde si jednotlivé přednášky budete moci pustit také ze záznamu.

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative CommonsText je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce