
Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
03. 07. 2025
Asociace pro paměťová studia svolává svou 9. výroční konferenci, která se uskuteční ve dnech 14.–18. července 2025 v Praze. Událost spojí akademiky, umělce a aktivisty z celého světa, aby společně zkoumali téma „Za hranice krizí: Odolnost a (Ne)stabilita“. Konference se bude konat v prostorách Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a zaměří se na to, jak společnosti pamatují, reagují na krize a zotavují se z nich – v minulosti i současnosti.
Kulturní program se uskuteční celkem na jedenácti pražských lokacích včetně Muzea literatury. Záštitu nad konferencí převzali Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, prof. Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy, a prof. Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR.
Konference v roce 2025 připomene několik významných výročí, včetně konce druhé světové války (1945), ukončení války ve Vietnamu (1975) a genocidy v Srebrenici (1995). Tato výročí budou tvořit silné pozadí pro diskuze o paměti, spravedlnosti, stávajících společenských výzvách a globálním dopadu historických traumat.
Hlavní tematické okruhy zahrnují:
- Paměť, politika a společenská transformace
- Trauma, násilí a odolnost
- Digitální paměť a vzdělávání
- Zdraví, životní prostředí a ekonomické paměťové krajiny
- Teorie a metody studia paměti
Paměťové procházky i výstava Hlasy paměti
Program nabídne úvodní přednášky významných osobností – prof. Astrid Erll, přední odbornice v oblasti paměťových studií z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, a Georgiho Gospodinova, laureáty Bookerovy ceny za rok 2023, renomovaného bulharského spisovatele, básníka a esejisty. Součástí konference budou také panelové diskuze, tematické výstavy, filmová promítání a další doprovodný program.
Zvláštní pozornost si zaslouží předkonferenční výstava „Hlasy paměti“ v Kampusu Hybernská, na níž mezinárodní umělci představí díla na témata dědictví, tělesnosti a solidarity prostřednictvím různých uměleckých médií. Účastníci se také mohou zapojit do komentovaných „paměťových procházek“ Prahou, které odhalí skryté vrstvy historie města. Tyto procházky jsou po předchozí domluvě otevřeny rovněž novinářům a novinářkám.
Podrobnosti a registrace: https://msaprague2025.dryfta.com/index.php
Více informací:
pragueconference@memorystudiesassociation.org
M.A. Veronika Pehe, Ph.D.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
pehe@usd.cas.cz
Přečtěte si také
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.