Nová moderní laboratoř zvýší úroveň výzkumu vysoce infekčních chorob

Posunutí výzkumu infekčních onemocnění a vývoje možností léčby na vyšší úroveň si slibují vědci od nové supermoderní laboratoře. Pracoviště Českého centra pro fenogenomiku Ústavu molekulární genetiky AV ČR, které je součástí centra BIOCEV, zahájilo provoz 9. března 2023 ve Vestci u Prahy. V laboratoři na úrovni biologické bezpečnosti 3 chtějí vědci zkoumat vysoce infekční viry a bakterie.

„V Česku je mnoho laboratoří, kde lze zkoumat infekční onemocnění v buňkách. Přesto máme u nás jen omezené možnosti, jak studovat infekce a jejich léčbu in vivo za pomoci zvířecích modelů v režimu takzvané úrovně biologické bezpečnosti 3, zkráceně BSL-3,“ vysvětluje význam nové laboratoře vedoucí Českého centra pro fenogenomiku Radislav Sedláček.

Pracoviště patří ke špičkovým zařízením svého druhu. Disponuje moderní vzduchotechnikou a chemickou dekontaminační stanicí pro odpadní vodu. Splňuje nejvyšší nároky na bezpečnost nejen podle českých norem, ale i v souladu s mezinárodními doporučeními. Nová laboratoř poslouží především preklinickému testování nových léčivých preparátů na zvířecích modelech v dostatečné kapacitě.

Pracoviště splňuje nejvyšší nároky na bezpečnost.

Laboratoř pro všechny
„Laboratoře BSL-3 se používají ke studiu infekčních agens nebo toxinů, které se mohou přenášet vzduchem a způsobovat potenciálně smrtelné infekce. Do této kategorie kromě SARS-CoV-2 spadá například i virus žluté zimnice, virus západonilské horečky, venezuelské koňské encefalitidy, východní koňské encefalitidy a MERS-CoV,“ dodává Radislav Sedláček.

Podle ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky zprovoznění laboratoře zvýší úroveň výzkumu infekčních onemocnění a jejich potenciální léčby. „Služby laboratoře mohou využít vědci z České republiky i ze zahraničí v rámci otevřeného přístupu do velké výzkumné infrastruktury,“ dodává. Otevření laboratoře podpoří výzkumy i jeho ústavu, který vytváří léčiva proti virům.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: České centrum pro fenogenomiku

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů