Netypické Sudkovy fotografie jsou k vidění v Ateliéru na Újezdě
09. 07. 2019
Až do 29. srpna se veřejnosti představují netradiční snímky jednoho z nejznámějších českých fotografů, Josefa Sudka. Výstava nazvaná Sudek: Obrazy a odrazy zachycuje reprodukce, které fotograf na zakázku vytvářel pro okruh svých přátel z uměleckého prostředí, a paralelně s nimi ukázky jeho volné tvorby, které se malbami a kresbami inspirují.
Originální Sudkovy fotografie pocházejí ze sbírek PPF Art a Ústavu dějin umění AV ČR. Autory Sudkem reprodukovaných uměleckých děl jsou například Emil Filla, Josef Navrátil, Vlastimil Rada, František Tichý nebo Václav Sivko.
„Zakázková fotografie byla zcela běžnou součástí Sudkovy fotografické činnosti a umělecké reprodukce tvoří suverénně její nejobsáhlejší část. Přišlo nám proto škoda neseznámit veřejnost s touto fotografovou polohou navzdory jisté obtížné vystavitelnosti,“ říká kurátor výstavy Martin Pavlis. „Propojení s tzv. volnou tvorbou dává reprodukcím nový kontext a poodkrývá Sudkův vizuální svět, který v jistých bodech sdílel se svými přáteli malíři,“ dodává Martin Pavlis z fototéky Ústavu dějin umění AV ČR.
Fotografie Josefa Sudka inspirovaná dílem Zátiší se švestkami Josefa Navrátila
Genius loci na dotek
Ateliér Josefa Sudka – přízemní pavilonek o ploše 61 m² – na dvoře domů na pražském Újezdě č.p. 432 je ojedinělou technickou památkou nejen v Praze, ale na území celé ČR a v roce 1990 byl prohlášen za kulturní památku. Je totiž posledním existujícím dokladem zahradního fotografického ateliéru vytvořeného koncem 19. století a přeneseného sem v roce 1901 z Královských Vinohrad. Zároveň je spjat se životem a dílem Josefa Sudka, který ho začal používat v červnu 1927. Žil v něm a pracoval se svou sestrou a pomocnicí Boženou Sudkovou do roku 1959, kdy se přestěhoval do přízemního bytu pražského domu na Úvoze 24. V ateliéru pak zůstala pouze sestra, ale Sudek do konce života používal laboratoř v ateliéru.
Ateliér Josefa Sudka na Újezdě 30 je otevřen denně kromě pondělí od 12.00 do 18.00.
Připravila: Barbara Gajewská, Ústav dějin umění AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Úvodní foto: Josef Sudek – fotografie Zátiší se švestkami malíře Josefa Navrátila, PPF Art a Ústav dějin umění AV ČR
Foto v článku: PPF Art a Ústav dějin umění AV ČR
Přečtěte si také
- Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
- Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
- Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
- Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
- Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
- Na vlně retra: výročí metra, historie smažáku, céčka a dovolená embéčkem
- Skrytými místy Pražského hradu provede zájemce nová mobilní aplikace
- Olympijské hry jsou svátkem sportu ve stínu politiky a vlivu byznysu
- Příběhy zašité v minulosti. Co lze vyčíst z archeologického textilu?
- Začíná dostavba Pražského okruhu, lokalitu prozkoumají archeologové
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.