Nebezpečný sumeček: invazní rybka původem z Ameriky škodí českým rybníkům

19. 09. 2025

Jeden z dvojice Medkových rybníků na okraji Kroměříže je místem, kde pod hladinou vládne invazní sumeček černý. Pro původní rybí osazenstvo je však hrozbou a jeho výskyt je třeba pečlivě monitorovat a regulovat. Pracují na tom badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a dalších institucí. Tématu jsme se věnovali ve fotostory v A / Magazínu 3/2025.

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Na okraji Kroměříže se nacházejí dva Medkovy rybníky. Invazní sumeček černý se však vyskytuje jen v jednom z nich.

Sumeček černý pochází původně ze Severní Ameriky, do Evropy se dostal v 19. století a rychle se rozšířil.

Pro vodní ekosystémy představuje tato rybka velkou hrozbu. Je všežravá, nemá mnoho přirozených nepřátel a rychle se rozmnožuje. V rybničních chovech působí velké hospodářské ztráty.

„Chovatelé mají s tímto druhem velký problém. Finanční ztráty se dají vyčíslit na dvacet tisíc korun na hektar,“ říká vedoucí týmu Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Výskyt invazní rybky je potřeba monitorovat a regulovat. Na řešení spolupracují badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR s rybářskými podniky a svazy. Snaží se například vylepšit odlovné techniky tohoto nechtěného amerického návštěvníka.

Společně se sumečkem černým (na snímku dole) žije v rybníce i jeho blízký příbuzný – sumeček americký, přezdívaný truman (na snímku nahoře). Jeho počty jsou zde ale stonásobně nižší.

Sumeček černý (na snímku vpravo) má kůži nazelenalé barvy, zatímco truman (na snímku vlevo) je spíše hnědý či mramorovaný. Rozdílně vypadají také ocasní a řitní ploutve.

Sumečci se živí jikrami a plůdky ostatních ryb. Na jejich jídelníčku nechybějí bezobratlí ani obojživelníci, jako jsou čolci či žáby. Biodiverzita na zasažených lokalitách je tak silně narušena. Důkazem jsou i čerstvě vytažené pasti, v nichž se kromě sumečků žádné jiné ryby nenacházejí.

Jedna z pastí, které pracovníci pro odlov používají.

Chovat, prodávat nebo kamkoli převážet sumečka černého je ilegální. Nesmí se dovážet do Evropské unie ani nikde vysazovat. Je totiž na takzvaném unijním seznamu invazních druhů a za porušení zákazů hrozí pokuty.

V den, kdy jsme Medkovy rybníky navštívili s fotoaparátem, odlovili pracovníci za pomoci studentů více než 35 kilogramů ryb. Za celý týden (od pondělí do pátku) pak celkem čtvrt tuny.

V České republice se invazní sumeček černý nachází na pěti místech: vedle Kroměříže ještě v Pasohlávkách, Telči, Mělníce a Prostějově.

Badatelé stavy sumečka černého monitorují, provádějí odlov a zároveň se snaží navrhnout co nejúčinnější metody a zásady regulace.

Kromě několika vzorků určených pro laboratorní rozbory si celotýdenní úlovek odvezli pracovníci zlínské zoologické zahrady v Lešné – jako zdravou svačinku pro vydry.

Na rozdíl od států, jako jsou Maďarsko nebo Slovensko, kde už je situace neřešitelná, je v České republice ještě možné výskyt nebezpečné rybky usměrňovat. Badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na tom budou intenzivně pracovat i v budoucnu.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Nebezpečný sumeček: invazní rybka původem z Ameriky škodí českým rybníkům

Na okraji Kroměříže se nacházejí dva Medkovy rybníky. Invazní sumeček černý se však vyskytuje jen v jednom z nich.

Sumeček černý pochází původně ze Severní Ameriky, do Evropy se dostal v 19. století a rychle se rozšířil.

Pro vodní ekosystémy představuje tato rybka velkou hrozbu. Je všežravá, nemá mnoho přirozených nepřátel a rychle se rozmnožuje. V rybničních chovech působí velké hospodářské ztráty.

„Chovatelé mají s tímto druhem velký problém. Finanční ztráty se dají vyčíslit na dvacet tisíc korun na hektar,“ říká vedoucí týmu Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Výskyt invazní rybky je potřeba monitorovat a regulovat. Na řešení spolupracují badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR s rybářskými podniky a svazy. Snaží se například vylepšit odlovné techniky tohoto nechtěného amerického návštěvníka.

Společně se sumečkem černým (na snímku dole) žije v rybníce i jeho blízký příbuzný – sumeček americký, přezdívaný truman (na snímku nahoře). Jeho počty jsou zde ale stonásobně nižší.

Sumeček černý (na snímku vpravo) má kůži nazelenalé barvy, zatímco truman (na snímku vlevo) je spíše hnědý či mramorovaný. Rozdílně vypadají také ocasní a řitní ploutve.

Jedna z pastí, které pracovníci pro odlov používají.

Chovat, prodávat nebo kamkoli převážet sumečka černého je ilegální. Nesmí se dovážet do Evropské unie ani nikde vysazovat. Je totiž na takzvaném unijním seznamu invazních druhů a za porušení zákazů hrozí pokuty.

V den, kdy jsme Medkovy rybníky navštívili s fotoaparátem, odlovili pracovníci za pomoci studentů více než 35 kilogramů ryb. Za celý týden (od pondělí do pátku) pak celkem čtvrt tuny.

V České republice se invazní sumeček černý nachází na pěti místech: vedle Kroměříže ještě v Pasohlávkách, Telči, Mělníce a Prostějově.

Badatelé stavy sumečka černého monitorují, provádějí odlov a zároveň se snaží navrhnout co nejúčinnější metody a zásady regulace.

Kromě několika vzorků určených pro laboratorní rozbory si celotýdenní úlovek odvezli pracovníci zlínské zoologické zahrady v Lešné – jako zdravou svačinku pro vydry.

Na rozdíl od států, jako jsou Maďarsko nebo Slovensko, kde už je situace neřešitelná, je v České republice ještě možné výskyt nebezpečné rybky usměrňovat. Badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na tom budou intenzivně pracovat i v budoucnu.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

A / Newsletter