
Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
09. 05. 2025
Národní akademie věd USA (National Academy of Sciences – NAS) je jednou z nejprestižnějších vědeckých institucí na světě. Při výročním zasedání ve dnech 25.–27. dubna 2025 uvítala jako nového člena Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Parazitolog je jediným vědcem z České republiky, který je v současnosti jejím členem.
Julius Lukeš se stal mezinárodním členem NAS v květnu 2024 (více zde). Působí v sekci zaměřené na patogenní organismy a evoluční biologii. „Je to první cena, ze které jsem se opravdu orosil,“ komentoval zvolení.
Julius Lukeš
Julius Lukeš absolvoval parazitologii na Přírodovědecké fakultě UK. Od roku 1987 pracuje v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, který mezi lety 2012 a 2022 vedl. Působil na univerzitách v Amsterdamu či Los Angeles nebo v Canadian Institute for Advanced Research v Torontu. Zabývá se zejména molekulární biologií parazitických prvoků a studiem mořských prvoků ze skupiny diplonem. Publikoval více než 400 vědeckých článků, přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V posledních letech byl zvolen členem několika vědeckých organizací, např. Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) či EMBO.
Více se o něm dozvíte v rozhovoru v časopise A / Magazín.
Jedna akademie – 500 nobelistů
Nezávislá nevládní organizace NAS sdružuje významné vědce a vědkyně a slouží jako poradní orgán vlády Spojených států v otázkách vědy a techniky. O její prestiži svědčí i skutečnost, že mezi jejími současnými i minulými členy je přibližně 500 nositelů Nobelovy ceny.
Členství v akademii je doživotní a noví členové jsou vybíráni na základě mimořádných vědeckých přínosů. V současnosti má NAS celkem 2617 aktivních členů a 537 mezinárodních členů. Mezinárodní členové jsou nehlasujícími členy Akademie a mají občanství mimo území Spojených států.
V NAS dosud působili pouze dva čeští vědci. V roce 1995 byl zvolen neurofyziolog Jan Bureš (1926–2012), o dvacet let později virolog Jan Svoboda (1934–2017).
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Biologického centra AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.