Na zámku v Lánech se otevřela tajemná obálka

Zástupci Národního archivu a Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd za přítomnosti prezidenta ČR Petra Pavla dnes otevřeli na zámku v Lánech v přímém přenosu Českého rozhlasu Radiožurnálu zapečetěnou „tajemnou“ obálku. Text budou nyní zkoumat odborníci obou institucí. Výsledek představí na vědeckém semináři ve vile Lanna 15. října 2025.

Slova v překladu z angličtiny přečetla Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd, která se dlouhodobě věnuje výzkumu života a díla zakladatele Československa a prvního československého prezidenta. Před otevřením promluvil o osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka prezident ČR Petr Pavel.

Autenticita dokumentu byla potvrzena na místě. Obsahuje 5 stran a je psán rukou Jana Masaryka. Dokument pravděpodobně nepochází z roku 1937, jak se očekávalo, ale dle prvotní analýzy zřejmě z léta 1934. Datace na něm není uvedena. Téměř celý je napsaný v angličtině a číslování je dodané tajemníkem Jana Masaryka Antonínem Sumem.

Obsahuje například pasáže o organizaci pohřbu TGM, úvahy o konci jeho života a o aktuálním zdravotním stavu. Zmiňuje se o Andreji Hlinkovi i o německé menšině. Vyjadřuje také názor, že pokud jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat, což je podle Dagmar Hájkové poselstvím celého souboru.

Obálku otevřela archivářka Národního archivu Šárka Steinová za přítomnosti prapravnuka Tomáše Garrigua Masaryka Tomáše Kotíka. Následovala krátká odborná expertíza obálky, kterou provedla za Masarykův ústav a Archiv Akademie věd Dagmar Hájková za přítomnosti ředitele Národního archivu Milana Vojáčka a prapravnuka Tomáše Garrigua Masaryka Tomáše Kotíka.

 „Vážím si toho, že se podařilo obálku uchovat ve stavu, v jakém jsme ji převzali před 20 lety od Antonína Suma. Vše se povedlo zorganizovat a doplnit tak veřejnosti díl do skládanky života prvního československého prezidenta,“ konstatoval po otevření obálky ředitel Národního archivu Milan Vojáček.

„Za spolupráci a hladký průběh otevření bych chtěl poděkovat především Kanceláři prezidenta republiky, Masarykovu ústavu a Archivu Akademie věd ČR i kolegům, kteří se o obálku starali. Poděkování patří i Českému rozhlasu Radiožurnálu. Dokument teď bude nutné analyzovat obsahově i po stránce jeho fyzického stavu,“ doplnil Milan Vojáček.

„Dnešní událost je symbolickým momentem, kdy s námi první prezident po desítkách let znovu promlouvá. Jedná se o fascinující závěrečný střípek do mozaiky života a myšlení nejzajímavější osobnosti našich moderních dějin. Naším úkolem v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR je nyní tento hlas pečlivě analyzovat, zasadit ho do souvislostí a zprostředkovat jeho smysl i dnešní společnosti,“ řekl k otevření obálky ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR Rudolf Kučera.

Cesta obálky do Národního archivu

Obálku Národnímu archivu poskytl Antonín Sum, právník a tajemník Jana Masaryka. Osobně ji předal 19. září 2005 archiváři a někdejšímu vedoucímu oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek Jiřímu Křesťanovi.

Národní archiv se poté 20 let o dokument staral a uchovával ho v odpovídajících podmínkách. Obsah obálky až do dnešního dne neznal nikdo z žijících lidí. Antonín Sum zemřel v roce 2006 a Národní archiv plně respektoval jeho přání na dvacetiletou lhůtu pro otevření.

Český rozhlas Radiožurnál otevírání obálky na zámku v Lánech přenášel živě. V kontextovém reportážním seriálu informoval o obálce, osobnosti TGM i o jeho soukromém životě. Český rozhlas ve spolupráci s Národním archivem a Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR vytvořil také speciální webovou stránku www.tajemnaobalka.cz, která bude obsahově žít dál i v následujícím období. 

„Historické bádání v přímém přenosu. Přesně tak si představuji edukační veřejnoprávní roli Českého rozhlasu. Už z mimořádných ohlasů na celý projekt Tajemné obálky lze soudit, že všechny tři instituce odvedly velmi profesionální práci. Zájem byl enormní, dokonce se nám ozývali studenti i učitelé ze základních i středních škol, že přímý přenos Radiožurnálu zařadí do své výuky. Děkuji všem, kteří se na projektu podíleli, včetně našeho hostitele – Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu.

O Národním archivu

Národní archiv patří k nejvýznamnějším archivům v České republice a je ústředním archivem státu. Je správním úřadem přímo řízeným Ministerstvem vnitra. Pečuje především o archiválie pocházející od ústředních úřadů českého a československého státu od středověku do současnosti.

O Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd

Masarykův ústav a Archiv AV ČR je veřejná výzkumná instituce, jejím oborem jsou české moderní dějiny ve středoevropském kontextu, kodikologie a dějiny vědy. Spravuje rozsáhlé archivní a knihovní fondy. Pracoviště je rovněž pověřeno předarchivní péčí a skartačním dohledem v Akademii věd ČR.

Kontakt pro více informací

Jan Charvát
tiskový mluvčí, Národní archiv
jan.charvat@na.gov.cz

Jitka Jindřišková
koordinátorka pro PR a popularizaci, Masarykův ústav a Archiv AV ČR
jindriskova@mua.cas.cz

Lidija Erlebachová
tisková mluvčí/manažerka externí komunikace, Český rozhlas
press@rozhlas.cz

Přečtěte si také

• Knihou roku Nakladatelství Academia je Etologie
• Mezinárodní bibliometrické srovnání základního výzkumu Akademie věd ČR
• Poprvé je k dispozici komplexní soubor dat, který pomáhá odhalovat neznámé látky
• Finanční podpora studentů ve volebních programech stran a hnutí
• Znovu do terénu za bělozubkou tmavou. S výzkumem může pomoci veřejnost
• Tři patenty Ústavu makromolekulární chemie AV ČR jsou uplatnitelné v medicíně
• Rodiny přeživších Romů a Sintů budou debatovat o výzkumu genocidy
• Radioaktivně značené peptidy z ÚOCHB AV ČR jsou žádané i ve světě
• Velké ryby nabízí i Lipno, ukazuje výzkum
• Pět medailí AV ČR si odnesou vědci z Akademie i Univerzity Karlovy