Zahlavi

Mezinárodní unie geologických věd schválila stratotyp u Hlásné Třebaně

07. 02. 2024

Významného úspěchu dosáhli vědci z Geologického ústavu AV ČR. Mezinárodní unie geologických věd schválila nový stratotyp u Hlásné Třebaně. Stratotyp je geologická lokalita, na které je vymezen standard konkrétního historického geologického období.

Ten u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského stupně nazývaného aeron, tedy dobu asi před 441 miliony let. Výzkum mezinárodního týmu trval téměř 10 let a sám třístupňový schvalovací proces skoro rok.

„Současný úspěch je potvrzením celosvětového významu Barrandienu, jmenovitě oblasti mezi Prahou a Berounem. Zároveň je i mezinárodním uznáním vysoké úrovně výzkumu geologů a paleontologů Geologického ústavu AV ČR této lokality ve spolupráci s pracovníky České geologické služby a dalších institucí. V neposlední řadě nový stratotyp podpoří i zájem o spolupráci u zahraničních badatelů a institucí. Prakticky lze naše výsledky uplatnit při geologickém průzkumu a dokumentaci velkých liniových staveb, jako jsou třeba železniční a silniční tunely,“ říká Petr Štorch z Geologického ústavu AV ČR.

Vědci, kteří zkoumají dávnou minulost planety, rozdělili celou historii Země do kratších úseků, které nesou jména jako silur, devon, perm nebo jura. Ty pak člení ještě na kratší úseky – málokterý z nich je delší než 5 milionů let. Díky tomu mohou například v celosvětovém měřítku studovat, jak vypadaly dávné ekosystémy, porovnávat změny v biodiverzitě nebo rekonstruovat průběh klimatických změn a velkých vymírání. Vzhledem k definovaným stratotypům vždycky vědí, že porovnávají stejně staré geologické vrstvy, druhy či prostředí. Pro takový úsek ale musí najít jeho vzor (standard) v realitě, podle kterého se povede spodní hranice a která pak bude platná po celém světě.

„V paleozoických uloženinách Barrandienu je to již čtvrtý mezinárodní stratotyp. Prvním byla v roce 1972 hranice silur–devon na Klonku u Suchomast, “ dodává Petr Štorch.

Kontakt:

RNDr. Petr Štorch, DrSc.
Geologický ústav AV ČR
storch@gli.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Nejstarší výskyt fosílií graptolita druhu Demirastrites triangulatus nyní určuje spodní hranici (t. j. začátek) geologického období stupně aeron v Hlásné Třebani i ve všech dalších, stejně starých vrstvách na celém světě.

Nejstarší výskyt fosílií graptolita druhu Demirastrites triangulatus nyní určuje spodní hranici (t. j. začátek) geologického období stupně aeron v Hlásné Třebani i ve všech dalších, stejně starých vrstvách na celém světě.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce