Zahlavi

Mezinárodní bibliometrické srovnání základního výzkumu Akademie věd ČR

16. 09. 2025

Think-tank IDEA při CERGE-EI vydává unikátní bibliometrické srovnání vědeckých výsledků základního výzkumu Akademie věd České republiky (AV ČR) s obdobnými sítěmi neuniverzitních výzkumných organizací v Německu a Francii. Analýza srovnává vědní obory — jejich personální velikost, publikační výkon a publikační produktivitu ve špičkových vědeckých časopisech. Srovnání je založeno na doprovodné a veřejně dostupné interaktivní on-line aplikaci.

 

AV ČR je srovnávána se čtyřmi sítěmi neuniverzitních výzkumných ústavů v Německu (Helmholtz, Fraunhofer, Leibniz a Max Planck – souhrnně označované zkratkou HFLP) a s francouzskou sítí ústavů Centre national de la recherche scientifique (CNRS). V typologii Eurostatu jde o tzv. vládní sektor výzkumu a vývoje. Analýza IDEA vychází z vědeckých článků publikovaných v letech 2021–2022 v časopisech indexovaných databází Web of Science (WoS) a afiliací jejich autorů.

Personální velikost (počty autorů) AV ČR je zhruba srovnatelná s německými sítěmi HFLP i francouzskou sítí CNRS – a to jak přepočtem počtu vědců na počet obyvatel zemí, tak podílem na celém domácím výzkumném sektoru. V AV ČR, HFLP i CNRS dominují obory přírodních věd. V některých oborech má však AV ČR výrazně silnější zastoupení, například oproti HFLP má výrazně personálně větší obory biologie a chemie. Naopak například v ekonomii či psychologii je AV ČR proti HFLP i CNRS personálně výrazně menší. Dále například obor elektronického inženýrství je na AV ČR až čtyřikrát menší než v německé síti HFLP a osmkrát menší než ve francouzské síti CNRS.

Z hlediska kvality základního výzkumu odvozeného z publikační produktivity ve špičkových časopisech jsou vědci AV ČR srovnatelně výkonní jako jejich kolegové ve francouzské síti CNRS a jen o něco méně produktivní než vědci v německých sítích HFLP. Mezi nejproduktivnější obory AV ČR pak patří spíše menší obory, jako je elektronické inženýrství, environmentální inženýrství, informatika nebo ekonomie. Naopak velké obory na AV ČR – chemie, biologie a fyzika – dosahují podobné úrovně produktivity jako CNRS, ale zhruba o třetinu zaostávají za HFLP.

„Ve srovnání s domácím výzkumným sektorem v každé zemi, tedy zejména s univerzitami, vykazuje AV ČR podobně vysokou nad-produktivitu ve špičkových časopisech ve vztahu k českým vysokým školám jako sítě HFLP vůči vysokým školám německým či francouzská síť CNRS vůči školám francouzským. Po zohlednění společných afiliací autorů vychází AV ČR dokonce mírně produktivnější než HFLP a výrazně produktivnější než CNRS,“ poukazuje na další velmi důležité zjištění spoluautor studie Štěpán Jurajda.

Klíčová srovnání obsažená ve studii jsou založena na veřejně dostupné interaktivní on-line aplikaci, která poskytuje informace v řadě dalších detailů. Vstup do aplikace zde.

Zájemci o účast na on-line webináři k používání aplikace se mohou registrovat zde.

Celá studie je k dispozici zde.

Kontakt:

Štěpán Jurajda, +420–224 005 139 stepan.jurajda@cerge-ei.cz

Daniel Münich, +420–224 005 175, daniel.munich@cerge-ei.cz

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce