Zahlavi

Masaryka nejde zjednodušovat, říkají badatelé 170 let po jeho narození

06. 03. 2020

Tomáš Garrigue Masaryk nejen jako politik a státník, ale i v roli profesora, vědce, manžela nebo otce. Zkrátka jako muž, jenž daleko překročil svou dobu veřejným působením i soukromým životem. Tak představuje prvního československého prezidenta publikace Masaryk v kostce, kterou u příležitosti 170. výročí narození TGM vydává Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Vydání práce je součástí řady akcí, kterými si ústav Masarykovo výročí připomíná.

Práce představuje život prvního československého prezidenta v nejrůznějších polohách. Kromě toho jeho příběh zasazuje do širšího společenského rámce. „Kniha se jmenuje Masaryk v kostce. Kostka má různé hrany a stěny, stejně jako měl různé polohy i samotný Masaryk. Byla to komplikovaná, složitá osobnost. Většinou se ale ukazuje jenom jedna stěna kostky. Skutečnost byla mnohem barvitější," popisuje záměr tvůrců editorka knihy Dagmar Hájková.

Každou kapitolu doplňuje rubrika Jak se žilo, přibližující atmosféru doby, a medailon vybrané osobnosti. Na knize se podíleli odborníci, kteří ve svých tématech zohlednili nejnovější poznatky současné historiografie. Bohatě ilustrovaná publikace vychází z úspěšného seriálu uveřejňovaného v Lidových novinách v roce 2017. Obsahuje nejen dobové fotografie, karikatury, mapy, ale i faksimile důležitých dokumentů.


Obálka vydávané publikace Masaryk v kostce

Nejen tatíček

Porozumět Masarykovi přitom není vůbec jednoduché. Jako mnohovrstevnatá osobnost se často vrhal do složitých bojů s celou řadou názorových odpůrců. Přestože zůstává jeho největším úspěchem vybudování svobodného československého státu, podle Dagmar Hájkové jej není možné vnímat pouze jako prvorepublikového „tatíčka.“ „Když čteme jeho korespondenci, tak poznáváme, co mu na české společnosti vadilo, proti čemu se vymezoval: Malost, malichernost, polovzdělanost. Vše shrnoval pod pojem Kocourkov a několikrát uvažoval o odstěhování z Čech.“


Diplomatický pas Tomáše Garrigua Masaryka

Být ženou TGM

Kniha ukazuje i méně známé kapitoly ze života prvního československého prezidenta. Masaryk byl zároveň hlava rodiny, otec a manžel. Zcela klíčovou roli v jeho životě sehrála podle Dagmar Hájkové manželka Charlotta. „Byla to Američanka, unitářka. Pocit povinnosti vůči celku, vůči rodině byl u ní neuvěřitelně silný. Masarykovi byla celý život významnou oporou, a přestože to byla především ona, která jej posilovala v mnoha jeho konfrontacích a kauzách, v době první světové války utrpěla nejvíce. Masaryk se vrátil jako prezident k těžce nemocné ženě," popisuje vztahy v rodině Dagmar Hájková.

Zkrátka chytrý pán

Vydání publikace není jediným aktuálním počinem Masarykova ústavu a Archivu AV. Stále probíhá například digitalizace prezidentovy rozsáhlé knihovny, detailně se zpracovává jeho archiv a vytváří databáze korespondence.

Při příležitosti výročí narození TGM se otevřel ústav veřejnosti. Prohlídku akademického pracoviště si nenechaly ujít mimo jiné desítky studentů pražských středních škol. Pro Ondřeje z Gymnázia Botičská symbolizuje Masaryk především hodnoty, které vyznával. „Když se řekne Masaryk vybaví se mi ideál svobody. Naší svobody, za kterou celý život bojoval. Kromě toho je pro mě Masaryk představitelem inteligence. A to nejen tím, jak vypadal, ale hlavně, co dělal. Zkrátka chytrej, slušnej pán.“ Ondřejova spolužačka Niki se na akci mimo jiné dozvěděla, jaké úcty se Masarykovi v období první Československé republiky dostávalo. „Překvapilo mě, že mu lidé stavěli pomníky už za jeho života. A to proto, že sami chtěli, nikdo jim to nenařídil. Asi ho fakt měli rádi. “ shrnuje svoje dojmy studentka.


Masaryk jinak

Vzhledem k tomu, že se TGM narodil už 7. března 1850, je podle odborníků na čase abychom na zakladatele republiky začali nahlížet zcela novým způsobem „Nazrál čas vnímat Masaryka mnohem komplexněji. Všímat si například toho, jak byl ve své době reflektován v zahraničí a jak sám k tomuto obrazu přispíval. Nevnímat ho jenom v rámci naší české kotliny, ale zasadit si ho do mnohem širší, světové mozaiky,“ uzavírá Dagmar Hájková.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 

 

 

 

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

-->