Masaryka nejde zjednodušovat, říkají badatelé 170 let po jeho narození

Tomáš Garrigue Masaryk nejen jako politik a státník, ale i v roli profesora, vědce, manžela nebo otce. Zkrátka jako muž, jenž daleko překročil svou dobu veřejným působením i soukromým životem. Tak představuje prvního československého prezidenta publikace Masaryk v kostce, kterou u příležitosti 170. výročí narození TGM vydává Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Vydání práce je součástí řady akcí, kterými si ústav Masarykovo výročí připomíná.

Práce představuje život prvního československého prezidenta v nejrůznějších polohách. Kromě toho jeho příběh zasazuje do širšího společenského rámce. „Kniha se jmenuje Masaryk v kostce. Kostka má různé hrany a stěny, stejně jako měl různé polohy i samotný Masaryk. Byla to komplikovaná, složitá osobnost. Většinou se ale ukazuje jenom jedna stěna kostky. Skutečnost byla mnohem barvitější," popisuje záměr tvůrců editorka knihy Dagmar Hájková.

Každou kapitolu doplňuje rubrika Jak se žilo, přibližující atmosféru doby, a medailon vybrané osobnosti. Na knize se podíleli odborníci, kteří ve svých tématech zohlednili nejnovější poznatky současné historiografie. Bohatě ilustrovaná publikace vychází z úspěšného seriálu uveřejňovaného v Lidových novinách v roce 2017. Obsahuje nejen dobové fotografie, karikatury, mapy, ale i faksimile důležitých dokumentů.

Obálka vydávané publikace Masaryk v kostce

Nejen tatíček

Porozumět Masarykovi přitom není vůbec jednoduché. Jako mnohovrstevnatá osobnost se často vrhal do složitých bojů s celou řadou názorových odpůrců. Přestože zůstává jeho největším úspěchem vybudování svobodného československého státu, podle Dagmar Hájkové jej není možné vnímat pouze jako prvorepublikového „tatíčka.“ „Když čteme jeho korespondenci, tak poznáváme, co mu na české společnosti vadilo, proti čemu se vymezoval: Malost, malichernost, polovzdělanost. Vše shrnoval pod pojem Kocourkov a několikrát uvažoval o odstěhování z Čech.“

Diplomatický pas Tomáše Garrigua Masaryka

Být ženou TGM

Kniha ukazuje i méně známé kapitoly ze života prvního československého prezidenta. Masaryk byl zároveň hlava rodiny, otec a manžel. Zcela klíčovou roli v jeho životě sehrála podle Dagmar Hájkové manželka Charlotta. „Byla to Američanka, unitářka. Pocit povinnosti vůči celku, vůči rodině byl u ní neuvěřitelně silný. Masarykovi byla celý život významnou oporou, a přestože to byla především ona, která jej posilovala v mnoha jeho konfrontacích a kauzách, v době první světové války utrpěla nejvíce. Masaryk se vrátil jako prezident k těžce nemocné ženě," popisuje vztahy v rodině Dagmar Hájková.

Zkrátka chytrý pán

Vydání publikace není jediným aktuálním počinem Masarykova ústavu a Archivu AV. Stále probíhá například digitalizace prezidentovy rozsáhlé knihovny, detailně se zpracovává jeho archiv a vytváří databáze korespondence.

Při příležitosti výročí narození TGM se otevřel ústav veřejnosti. Prohlídku akademického pracoviště si nenechaly ujít mimo jiné desítky studentů pražských středních škol. Pro Ondřeje z Gymnázia Botičská symbolizuje Masaryk především hodnoty, které vyznával. „Když se řekne Masaryk vybaví se mi ideál svobody. Naší svobody, za kterou celý život bojoval. Kromě toho je pro mě Masaryk představitelem inteligence. A to nejen tím, jak vypadal, ale hlavně, co dělal. Zkrátka chytrej, slušnej pán.“ Ondřejova spolužačka Niki se na akci mimo jiné dozvěděla, jaké úcty se Masarykovi v období první Československé republiky dostávalo. „Překvapilo mě, že mu lidé stavěli pomníky už za jeho života. A to proto, že sami chtěli, nikdo jim to nenařídil. Asi ho fakt měli rádi. “ shrnuje svoje dojmy studentka.

Masaryk jinak

Vzhledem k tomu, že se TGM narodil už 7. března 1850, je podle odborníků na čase abychom na zakladatele republiky začali nahlížet zcela novým způsobem „Nazrál čas vnímat Masaryka mnohem komplexněji. Všímat si například toho, jak byl ve své době reflektován v zahraničí a jak sám k tomuto obrazu přispíval. Nevnímat ho jenom v rámci naší české kotliny, ale zasadit si ho do mnohem širší, světové mozaiky,“ uzavírá Dagmar Hájková.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
• Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
• Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
• Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
• Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
• Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
• Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
• Dějiny Židů jsou nedílnou součástí příběhu českých zemí, ukazuje nová kniha
• Lesk a bída urozených. Jak žily neprovdané šlechtičny v Rožmberském paláci?
• „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme.“ AV ČR si připomíná osmdesát let od Atentátu