
Konference Komunikace vědy 360° uvítá šéfku komunikace Společnosti Maxe Plancka
02. 02. 2026
Zkušenosti s řízením komunikace přední světové výzkumné instituce, příklady dobré praxe špičkových českých vědců a vědkyň i sdílení a debaty o tom, jak odstraňovat překážky v komunikaci vědy. To vše bude tématem konference Komunikace vědy 360°, kterou ve čtvrtek 5. února 2026 pořádá Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd UK a platforma SciComHub. Akce se uskuteční v areálu FSV UK v Jinonicích.
Jak komunikovat vědu v turbulentní době polarizace společnosti a šíření dezinformací? Pohled jedné z nejprestižnějších výzkumných institucí světa nabídne Christina Beck, hlavní řečnice konference a vedoucí komunikačního oddělení německé Společnosti Maxe Plancka. V této roli působí od roku 2015 –
v instituci, která sdružuje 85 ústavů, má 21 tisíc zaměstnanců, rozpočet přibližně 2 miliardy eur a v posledních pěti letech získala šest Nobelových cen.
Druhým hlavním řečníkem bude Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřuje na témata, jakou jsou nenávistné projevy (hate speech), dezinformace, propaganda, cenzura nebo svoboda slova.
„Hlavním tématem druhého ročníku konference jsou Instituce a systémy, které posilují komunikaci vědy,“ říká Tereza Klabíková Rábová, proděkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Společně prozkoumáme scénáře, jak
vytvořit prostředí, v němž se vědci a vědkyně mohou bezpečně a smysluplně zapojit do komunikace, aniž by se ztrácela přesnost či odbornost.“
Naslouchání, sdílení i interakce
Odpolední část konference bude patřit novému formátu diskuzních fór, ve kterých se zhruba 160 účastnic a účastníků zapojí do konstruktivních debat o tom, jak zlepšit praxi komunikace vědy v Česku. „Skrze moderovanou diskuzi
a společný brainstorming chceme zmapovat cestu od reálných překážek až k pozitivním scénářům podpory, které budou realistické a aplikovatelné,“ dodává Soňa Ehlerová, členka Akademické rady Akademie věd ČR zodpovědná
za prezentaci výsledků AV ČR a komunikaci s veřejností.
Konferenci Komunikace vědy 360° připravila Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a platforma profesionálů komunikace vědy SciComHub. Druhý ročník akce se v areálu FSV UK v Jinonicích uskuteční od 9.00 do 20.00 hodin a je pro účastnice a účastníky zdarma.
Kapacita konference je již naplněna, stream dopoledních přednášek Christiny Beck a Tomáše Koblížka včetně panelové diskuze, kterou moderuje Daniel Stach, bude k vidění zde.
Partnerem konference Komunikace vědy 360° je Nadační fond IOCB Tech a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze.
Přečtěte si také
- Postoje Čechů k robotům souvisejí s tím, jak důvěřují druhým
- Expertka vystoupí v Praze u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě
- Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?
- „Bílý“ buk z Moravského krasu: jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy
- Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace
- Oteplování oslabuje přirozené nepřátele hmyzu, ukazuje nový výzkum
- Vědci odhalili novou příčinu degenerace sítnice: malá RNA, velký problém
- Studující medicíny zažívají více stresu, nevhodného chování i chaos ve výuce
- Struktura a hodnota majetku českých domácností: mezinárodní srovnání
- Říčany a Pacov: Nové webové aplikace přibližují osudy Židů v době protektorátu
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.