Zahlavi

Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků

07. 01. 2026

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou studii, která poukazuje na dlouhodobou neefektivitu českého kapitálového důchodového pilíře. Tento systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli – zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu. Nová studie ukazuje, že hlavním problémem nejsou nízké vklady účastníků, ale extrémně nízké výnosy a vysoká poplatková zátěž. V důsledku toho jsou budoucí penzijní renty výrazně nižší, než by při stejných vkladech mohly být.

 

Analýza ukazuje, že i nejdynamičtější fondy v rámci doplňkového penzijního spoření výrazně zaostávají za úspěšnými příklady ze zahraničí. Zatímco české dynamické fondy dosáhly za posledních deset let zhodnocení 88 %, slovenské indexové důchodové fondy z tamního povinného druhého pilíře zvýšily hodnotu úspor o 133 %. Ještě výrazně lepších výsledků dlouhodobě dosahuje švédský státní fond AP7 Safa, který ve své dynamické třídě zhodnotil prostředky o 229 %. České dynamické fondy tak zaostávaly za vývojem světových akciových trhů přibližně o 5,5 procentního bodu ročně, což bude mít zásadní dopady na výslednou výši úspor účastníků v důchodu.

Důsledky nízkých výnosů jsou dramatické. Aby průměrný český účastník třetího pilíře dosáhl stejné měsíční renty jako klient slovenských indexových fondů, musí během života pravidelně spořit až desetkrát vyšší částku. Studie zároveň ukazuje, že ani výrazné zvýšení státní podpory nebo výše vkladů nemůže tento problém vyřešit, pokud zůstane zachována současná nízkovýnosová struktura systému.

„Bylo by chybou se domnívat, že důvodem pro nízký stav úspor penzijních účtů účastníků v Česku jsou nízké vklady občanů, případně nízké vklady zaměstnavatelů. Klíč ke smysluplnému kapitálovému pilíři je v dostatečně vysokém výnosu, nízkých poplatcích a dostatečně dlouhé době spoření účastníků,“ vysvětlují autoři studie Filip Pertold a Lukáš Nádvorník.

Zásadní roli u nás hrají poplatky. Ty v českých fondech dlouhodobě ukrajují značnou část zhodnocení a v horizontu celoživotního spoření mohou připravit klienty až o polovinu jejich budoucího majetku. Za poslední dekádu poplatky vymazaly přibližně 37 až 49 procent celkových výnosů fondů, zatímco v nízkonákladových zahraničních systémech je tento podíl výrazně nižší.

Studie upozorňuje, že bez zásadní reformy se situace nezlepší. Klíčem je snížení poplatkových stropů, vytvoření skutečně nízkonákladových indexových fondů a zavedení povinně nabízené strategie životního cyklu, která automatickou změnou dynamičnosti investic v průběhu života zvyšuje výnosový potenciál. Státní podpora by měla být cílená především na tyto fondy, které mají reálný potenciál zajistit vyšší výnosy a smysluplnou rentu ve stáří.

Pokud k těmto změnám nedojde, hrozí, že třetí pilíř zůstane i přes vysoký náklad státu nadále systémem s vysokou účastí, ale s minimálním přínosem pro skutečné zajištění na stáří. Studie tak otevírá zásadní debatu o tom, zda současné nastavení penzijního spoření skutečně slouží budoucím důchodcům, nebo především samotným poskytovatelům fondů.

Celý text k dispozici zde.

Kontakt:

Filip Pertold, Ph.D., filip.pertold@cerge-ei.cz

Lukáš Nádvorník, Ph.D., lukas.nadvornik@matfyz.cuni.cz

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce