Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
22. 05. 2025
Vízum, bydlení, pojištění, daně – usadit se v České republice s sebou nese pro cizince mnoho povinností a byrokratického úskalí. Více než 10 tisícům výzkumníků a výzkumnic ze zahraničí s nimi za dvě dekády existence pomohl Euraxess: česká pobočka evropské sítě, kterou iniciovala Evropská komise. Euraxess se navíc stará nejen o badatele, ale i o jejich rodiny.
„Vědcům pomáháme už od úplného začátku, a to ještě dříve, než přistanou v České republice. Pomůžeme jim s vyřízením povolení k pobytu a dalšími vstupními náležitostmi. Když dorazí, zůstáváme nablízku i během jejich pobytu – ať už řeší praktické otázky každodenního života, nebo hledají přátele mezi dalšími vědci,“ říká Markéta Padevětová, zástupkyně Euraxess Česká republika a vedoucí Odboru mezinárodní mobility Střediska společných činností AV ČR, při němž pobočka funguje.
Síť pomáhá i rodinám nově příchozích, třeba s hledáním školky nebo bydlení. „Organizujeme také integrační aktivity – jazykové kurzy, tematická setkání nebo třeba praktické semináře o životě v Česku,“ pokračuje Markéta Padevětová.
Kromě toho pobočka provozuje i národní verzi evropského portálu Euraxess, kde výzkumníci najdou pracovní nabídky nebo také odbornou pomoc. Za dvacet let tak podpořil český Euraxess už více než deset tisíc vědců a vědkyň z celého světa. „Přispíváme k tomu, že je Česká republika atraktivnější pro mezinárodní talenty a zároveň vstřícnější vůči těm, kteří tu chtějí zůstat déle než jen na krátkou stáž,“ uzavírá Markéta Padevětová.
Zveřejnila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.