Zahlavi

Etika ve vědě a ve společnosti: Vědecká rada pořádá konferenci o úloze vědy

23. 09. 2024

Jaké jsou limity morálky ve vědě a výzkumu, jak je popsat a jak se uplatňuje akademická svoboda v praxi? Jakou roli hrají předsudky a nepoctivost? A jaká úskalí a pokušení přinášejí do vědecké práce nové technologie? Na tyto a mnohé další otázky se bude snažit odpovědět multioborová konference Vědecká integrita a úloha vědy, kterou od zítřka pořádá v budově na Národní Vědecká rada Akademie věd ČR. Třídenní akce, na níž vystoupí v devíti blocích celkem 34 přednášejících, je šířkou svého záběru naprosto výjimečná.

Vědecký výzkum, který má naplnit svůj smysl, tedy přispět k rozvoji společnosti, musí jít ruku v ruce nejen s objektivitou a poctivostí. Nezbytnou podmínkou je i dodržování etických norem, pravidel duševního vlastnictví nebo transparentnost ve využívání veřejných financí. Tyto klíčové zásady lze shrnout pod pojmem vědecká integrita, s nímž pracuje název konference.

Veřejnost vnímá práci vědců a vědkyň v první řadě skrze průlomové výsledky. Etické parametry a morální hodnoty jako by stály mimo centrum pozornosti.  „Vědecká pochybení, etické prohřešky, někdy podvody či jiné manipulace se nevyhýbají ani světu vědy a výzkumu. Vědecká komunita by ale problémy tohoto druhu měla být s to sama pojmenovat, analyzovat jejich příčiny a důsledky a také být hybatelem jejich řešení,“ říká Karel Eliáš, právník, vědec a člen Vědecké rady AV ČR a zároveň iniciátor a autor koncepce konference.

Konference Vědecká integrita a úloha vědy pořádaná ve dnech 24.–26. září se proto zaměří v prvé řadě na reflexi současného stavu morálky ve vědě a šířeji i ve společnosti. Dotkne se ale též praktických aspektů, jako jsou spolupráce vědy s aplikační sférou, působení vědců a vědkyň ve veřejném prostoru nebo dopady systémů hodnocení a financování na vědeckou práci.

„Věda byla odjakživa budována na vzájemné důvěře výzkumníků, protože vědec nemá jinou možnost než se spolehnout na své předchůdce i kolegy, vycházet z jejich výsledků a navazovat na ně. Mravní integrita, tedy osobní poctivost výzkumníků, je proto úhelným kamenem vědy, bez níž se celá stavba sesype,“ zdůrazňuje bioložka a bioetička Renata Veselská, členka národních i mezinárodních grémií pro etiku ve vědě, která vystoupí s úvodní přednáškou konference.

Příspěvky přednesou tři desítky řečníků z pracovišť Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Univerzity Pardubice, Jihočeské univerzity, University Cardiff, Trnavské univerzity, vědeckých center CEITEC a TOPTEC, centra CETAV, České televize a společnosti Bioethics Consulting.

Expertní závěry pro akademickou obec i stát

Jedním ze silných témat, na něž se konference zaměří, je i pronikání nových technologií a tlak komerčních subjektů při transferu znalostí a technologií. Dalším zásadním tématem je problém případných manipulací se vzorky, který je navíc eskalován možným zneužitím moderních metod ve vědě a výzkumu.

Každý z devíti programových bloků zakončí diskuse a formulace závěrů k dané oblasti. Na závěr konference se uskuteční kulatý stůl. „Cílem kulatého stolu je shrnout stanoviska a eventuální doporučení, jež budou formulována jako výsledek diskusí všech devíti bloků, do nichž je konference rozčleněna,“ uvádí Pavel Baran, předseda Vědecké rady AV ČR.

Podaří-li se na jednání kulatého stolu konsenzuálně formulovat doporučující stanoviska, pak tato stanoviska budou adresována jak vědecké komunitě, tak rovněž institucím státu. „Jsem realista, doporučení sama o sobě nejsou samospásná, nezaručují řešení problémů, ale mohou stimulovat hlubší sebereflexi samotné vědecké komunity. Mohla by také motivovat k úpravě kodexů, které nastavují pravidla chování ve vědě a výzkumu“, podotýká Pavel Baran.

Více informací:
https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/odborne-konference/konference-vedecka-integrita-a-uloha-vedy

 

Kontakt:
RNDr. Jana Cmarková, Ph.D.
Sekretariát Vědecké rady AV ČR
+420 221 403 386
cmarkova@kav.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce