Co ukrývá Vyšehrad? Archeologové zkoumají národní památku už více než 100 let

07. 04. 2026

Pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě. To je jen stručný výčet objevů, které učinili odborníci v areálu naší národní kulturní památky za poslední století. Soustředěný archeologický výzkum, který začal výkopem 5. května 1924, přinesl zásadní zlom v poznání Vyšehradu a postupně zbořil mnohé mýty o tomto místě.

Část fotografií vyšla ve fotoreportáži v A / Magazínu 2/2024.

2/2024 (verze k listování)
2/2024 (verze ke stažení)

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Výzkumy v posledních deseti letech shrnuje také nová kniha Vyšehrad ve středověku, již k vydání připravili Ladislav Varadzin z pražského Archeologického ústavu AV ČR a Lukáš Reitinger z Masarykovy univerzity. Publikace vrhá nové světlo na význam a podobu tohoto místa. Ukazuje mimo jiné vztah Vyšehradu k Pražskému hradu a vysvětluje, jak mohlo v jedné metropoli existovat dvojí, přitom rovnocenné politické centrum – jev ve středověké Evropě neobvyklý.

Knihu si můžete zakoupit v infocentru Vyšehradu nebo v e-shopu – v průběhu dubna za zvýhodněnou cenu.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Hlavní dominantu Vyšehradu dnes tvoří kapitulní chrám sv. apoštolů Petra a Pavla. Současná podoba kostela je výsledkem regotizace z konce 19. století, vnitřní secesní výzdoba pochází ze začátku 20. století.

V roce 2003 povýšil papež Jan Pavel II. vyšehradský kapitulní chrám na papežskou baziliku minor. Budova nese známky moderní renovace, její kořeny ale sahají velmi hluboko. Kostel založil v roce 1070 český kníže Vratislav II. (od roku 1085 první český král Vratislav I.).

V kapli sv. Klimenta uvnitř chrámu se nachází románský sarkofág (v pravém dolním rohu). Říká se mu tumba sv. Longina. Kdo v něm ale byl pohřben, dnes s jistotou nevíme. Způsob opracování a výzdoba odpovídají přelomu 11. a 12. století. Pozorné oko v kamenné tumbě rozezná prostor pro hlavu nebožtíka a dva otvory na odtok tělesných tekutin.

Pod presbytářem kapitulního chrámu je dobře zachovaná románská apsida (půlkruhový výklenek). Patří k původní bazilice, která sahala mimo půdorys současného chrámu. Románská stavba se rozléhala až k dnešnímu hřbitovu, zhruba k hrobu Boženy Němcové.

Kapitulní chrám s palácovým areálem propojoval kamenný most, postavený po polovině 11. století. Badatelé ho našli zasypaný pod Štulcovou ulicí ve třicátých letech 20. století. Později doložili, že je starší než pražský Juditin most nebo románský most v Řezně. Na svou dobu šlo o poměrně složitou a precizní stavbu, ve střední Evropě se tehdy budovaly mosty dřevěné.

Výzkumu Vyšehradu se věnovalo několik generací odborníků. Svůj profesní život mu zasvětil například Bořivoj Nechvátal (1935–2024). Kolegové si ho váží a vzpomínají na něj, proto ve vyšehradské kanceláři stále na stole leží jeho popelník, v rohu místnosti visí na stojanu kabát a pod ním spočívají pantofle. Stěny zdobí nástěnky s černobílými fotkami, obrázky, starými dopisy a ručně psanými poznámkami.

Ve vyšehradské pracovně archeologů lze najít ledacos, vedle vzorků ke zpracování i nejrůznější skici, obrázky a zápisky.

V areálu se nachází depozitář s nálezy a dokumentací z posledních více než sta let výzkumu.

Ve sbírce nechybějí úlomky keramiky a kousky kostí zvířat, vzácnější jsou předměty svědčící o šperkařské tvorbě a výrobě zlata, stříbra a mincí.

V někdejší dílně na zpracování drahých kovů odborníci našli zbytky vyhřívací pece s tenkou vrstvičkou popela, zrnka zlata, kousek zlatého drátku a tavicí tyglík, který sloužil k odlévání drahých kovů (na snímku). Neznámou zatím zůstává, odkud se do dílny dopravovaly suroviny – například v Kutné Hoře se stříbrné rudy začaly těžit mnohem později a o jiném nalezišti v okolí odborníci nevědí.

Dílnu na zpracování drahých kovů objevil tým Ladislava Varadzina v roce 2019 v parku u chrámu, nedaleko od jedné z Myslbekových soch. Na přelomu 10. a 11. století se dílna nacházela zhruba tam, kde o něco později vznikl románský kamenný most.

Před vstupem do královského okrsku Vyšehradu stávala od začátku 11. století bazilika sv. Vavřince, jejíž podlahu kryla unikátní dlažba tzv. vyšehradského typu.

Poprvé se tyto dlaždice našly v roce 1884 právě na Vyšehradě, později ve Staré Boleslavi a Litoměřicích. V Čechách se vyráběly zřejmě už v polovině 11. století, zatímco jinde v Evropě se objevily až mnohem později. Základ podlahy tvořily šestiboké dlaždice se čtyřmi vyobrazeními s antickými motivy.

Prvním motivem dlaždic byl gryf, mytická postava se lvím tělem a orlí hlavou, druhým sfinga, třetím lev a čtvrtý představoval bustu římského císaře Nerona (na snímku repliky dlaždice).

Severní loď někdejší baziliky sv. Vavřince je dnes součástí Starého děkanství, zbytek kostela zmizel v 15. století za husitských bouří. Prostory s dlažbou a náhrobními kameny z 11. až 12. století lze navštívit při prohlídkách areálu Vyšehradu.

S Vyšehradem si také neodmyslitelně spojujeme rotundu sv. Martina, postavena byla kolem roku 1100, a je tak jednou z nejstarších v Praze. Fakticky už ale ležela mimo historický královský okrsek Vyšehradu a pravděpodobně patřila k sousednímu dvorci nějaké významné osoby. V 16. až 17. století sloužila jako obecné vězení a sklad střelného prachu.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Co ukrývá Vyšehrad? Archeologové zkoumají národní památku už více než 100 let

Hlavní dominantu Vyšehradu dnes tvoří kapitulní chrám sv. apoštolů Petra a Pavla. Současná podoba kostela je výsledkem regotizace z konce 19. století, vnitřní secesní výzdoba pochází ze začátku 20. století.

V roce 2003 povýšil papež Jan Pavel II. vyšehradský kapitulní chrám na papežskou baziliku minor. Budova nese známky moderní renovace, její kořeny ale sahají velmi hluboko. Kostel založil v roce 1070 český kníže Vratislav II. (od roku 1085 první český král Vratislav I.).

Pod presbytářem kapitulního chrámu je dobře zachovaná románská apsida (půlkruhový výklenek). Patří k původní bazilice, která sahala mimo půdorys současného chrámu. Románská stavba se rozléhala až k dnešnímu hřbitovu, zhruba k hrobu Boženy Němcové.

Ve vyšehradské pracovně archeologů lze najít ledacos, vedle vzorků ke zpracování i nejrůznější skici, obrázky a zápisky.

V areálu se nachází depozitář s nálezy a dokumentací z posledních více než sta let výzkumu.

Ve sbírce nechybějí úlomky keramiky a kousky kostí zvířat, vzácnější jsou předměty svědčící o šperkařské tvorbě a výrobě zlata, stříbra a mincí.

Dílnu na zpracování drahých kovů objevil tým Ladislava Varadzina v roce 2019 v parku u chrámu, nedaleko od jedné z Myslbekových soch. Na přelomu 10. a 11. století se dílna nacházela zhruba tam, kde o něco později vznikl románský kamenný most.

Před vstupem do královského okrsku Vyšehradu stávala od začátku 11. století bazilika sv. Vavřince, jejíž podlahu kryla unikátní dlažba tzv. vyšehradského typu.

Prvním motivem dlaždic byl gryf, mytická postava se lvím tělem a orlí hlavou, druhým sfinga, třetím lev a čtvrtý představoval bustu římského císaře Nerona (na snímku repliky dlaždice).

Severní loď někdejší baziliky sv. Vavřince je dnes součástí Starého děkanství, zbytek kostela zmizel v 15. století za husitských bouří. Prostory s dlažbou a náhrobními kameny z 11. až 12. století lze navštívit při prohlídkách areálu Vyšehradu.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

A / Newsletter