Zahlavi

Chronický zánět přispívá k rozvoji rakoviny

04. 12. 2023

Vědecká komunita už zná odpověď na otázku, jaký je vztah mezi chronickým zánětem a rakovinou. Experti z Ústavu molekulární genetiky AV ČR potvrdili, že zánět působí jako hnací síla vzniku tohoto onemocnění. Nyní chtějí určit molekulární mechanismus, který je příčinou negativního vlivu chronických zánětů.

Chronický zánět je charakteristickým znakem mnoha onemocnění, včetně cukrovky, kardiovaskulárních poruch a revmatoidní artritidy. Přestože jím trpí velké procento populace, dosud nebylo zřejmé, jak ovlivňuje vývoj onemocnění. Zánět je totiž proces, který může mít na lidské tělo příznivý i škodlivý vliv.

„Teprve nedávno se zkoumal vliv chronického zánětu na vznik rakoviny. Hlavní otázka byla, jestli je zánět důsledkem, nebo jednou z příčin rozvoje tohoto onemocnění,“ vysvětluje Meritxell Alberich Jorda, vědkyně z hematoonkologického oddělení Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Experti teď na myších modelech potvrdili, že chronický zánět hraje při vzniku rakoviny klíčovou roli. Výsledky týmu vědkyně ukazují, že v kombinaci s dalšími genetickými změnami zánět urychluje progresi rakoviny. Výzkum trval přibližně čtyři roky, výsledky publikoval prestižní časopis Experimental Hematology.

„V budoucích projektech musíme určit molekulární mechanismus, který stojí za negativním vlivem chronického zánětu na rozvoj rakoviny, a to zejména leukemie,“ dodává Monika Burocziová, badatelka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, která výzkum vedla.

Tyto objevy jsou zatím v začátcích, ale v budoucnu by mohly otevřít prostor pro zkoumání dalších léčebných strategií.


Publikace:

Chronic Inflammation Promotes Cancer Progression as a Second hit.

Burocziova M, Grusanovic S, Vanickova K, Kosanovic S, Alberich-Jorda M. Exp Hematol. 2023 Sep 13:S0301-472X(23)01702-2. doi: 10.1016/j.exphem.2023.09.002. Online ahead of print. PMID: 37709251.

Vliv chronického zánětu na rozvoj rakoviny

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce