Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy

Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím, dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech s vysokou koncentrací soli. Výsledky výzkumu byly publikovány v mezinárodním vědeckém časopise IMA Fungus.

Nové rody patří do řádu Lulworthiales, skupiny hub dosud známé především z mořského prostředí, kde žijí například na naplaveném dřevě, v mořské pěně nebo na mořských řasách. Výzkum ale ukazuje, že tyto houby mají mnohem širší ekologický rozsah, než se dosud předpokládalo.

Jeden z nově objevených druhů, Thalassodendromyces purpureus, byl izolován z kořenů tropické mořské trávy Thalassodendron ciliatum v Indickém oceánu u pobřeží Mauricia. S touto hostitelskou rostlinou tvoří v mořském prostředí unikátní symbiotický vztah, který je zatím vědecky málo prozkoumaný.

Druhý nový druh, Halomyrma pluriseptata, byl překvapivě nalezen ve slaných půdách Národní přírodní rezervace Soos v České republice. Tento typ biotopu je ve skutečnosti typem mokřadu, kde je půda a voda bohatá na soli. Přestože je lokalita vnitrozemská, genetická analýza ukázala, že Halomyrma je příbuzná mořským druhům, což naznačuje nečekané propojení mezi mořskými a suchozemskými ekosystémy.

„Na základě genetických dat i laboratorních pokusů se ukazuje, že hlavním faktorem určujícím výskyt těchto hub je salinita prostředí – nikoliv to, zda se jedná o moře nebo pevninu,“ uvádějí autoři studie.

Výzkum kombinuje moderní molekulárně-biologické metody (analýza DNA) s klasickým mikroskopickým a kultivačním přístupem. Díky tomu se podařilo nové druhy nejen geneticky identifikovat, ale také detailně popsat jejich morfologii a růstové vlastnosti v laboratorních podmínkách.

Objev podtrhuje význam extrémních a opomíjených stanovišť, jako jsou mořská pobřeží či vnitrozemská slaniska, pro rozmanitost hub a dalších mikroorganismů. Zároveň otevírá nové otázky o ekologické přizpůsobivosti, evoluci a šíření mikroskopických hub napříč kontinenty i ekosystémy.

Více informací

Réblová M, Nekvindová J, Hynar O, Vohník M (2025) From seagrass roots to saline soils: discovery of two new genera in Lulworthiales (Sordariomycetes) from osmotically stressed habitats. IMA Fungus 16: e157688. https://doi.org/10.3897/imafungus.16.157688

Kontakt:

RNDr. Martin Vohník, PhD.
Odd. mykorhizních symbióz
martin.vohnik@ibot.cas.cz

Přečtěte si také

• IDEA Talks pro volby 2025: Co hledat ve volebních programech
• Každý sýček se počítá. I letos ornitologové okroužkovali přes 70 mláďat
• Na Chebsku začíná rozsáhlý seismický experiment s názvem ELISE
• Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk
• Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
• Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
• Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
• Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
• Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
• Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu