
Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy
13. 08. 2025
Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím, dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech s vysokou koncentrací soli. Výsledky výzkumu byly publikovány v mezinárodním vědeckém časopise IMA Fungus.
Nové rody patří do řádu Lulworthiales, skupiny hub dosud známé především z mořského prostředí, kde žijí například na naplaveném dřevě, v mořské pěně nebo na mořských řasách. Výzkum ale ukazuje, že tyto houby mají mnohem širší ekologický rozsah, než se dosud předpokládalo.
Jeden z nově objevených druhů, Thalassodendromyces purpureus, byl izolován z kořenů tropické mořské trávy Thalassodendron ciliatum v Indickém oceánu u pobřeží Mauricia. S touto hostitelskou rostlinou tvoří v mořském prostředí unikátní symbiotický vztah, který je zatím vědecky málo prozkoumaný.
Druhý nový druh, Halomyrma pluriseptata, byl překvapivě nalezen ve slaných půdách Národní přírodní rezervace Soos v České republice. Tento typ biotopu je ve skutečnosti typem mokřadu, kde je půda a voda bohatá na soli. Přestože je lokalita vnitrozemská, genetická analýza ukázala, že Halomyrma je příbuzná mořským druhům, což naznačuje nečekané propojení mezi mořskými a suchozemskými ekosystémy.
„Na základě genetických dat i laboratorních pokusů se ukazuje, že hlavním faktorem určujícím výskyt těchto hub je salinita prostředí – nikoliv to, zda se jedná o moře nebo pevninu,“ uvádějí autoři studie.
Výzkum kombinuje moderní molekulárně-biologické metody (analýza DNA) s klasickým mikroskopickým a kultivačním přístupem. Díky tomu se podařilo nové druhy nejen geneticky identifikovat, ale také detailně popsat jejich morfologii a růstové vlastnosti v laboratorních podmínkách.
Objev podtrhuje význam extrémních a opomíjených stanovišť, jako jsou mořská pobřeží či vnitrozemská slaniska, pro rozmanitost hub a dalších mikroorganismů. Zároveň otevírá nové otázky o ekologické přizpůsobivosti, evoluci a šíření mikroskopických hub napříč kontinenty i ekosystémy.
Více informací
Réblová M, Nekvindová J, Hynar O, Vohník M (2025) From seagrass roots to saline soils: discovery of two new genera in Lulworthiales (Sordariomycetes) from osmotically stressed habitats. IMA Fungus 16: e157688. https://doi.org/10.3897/imafungus.16.157688
Kontakt:
RNDr. Martin Vohník, PhD.
Odd. mykorhizních symbióz
martin.vohnik@ibot.cas.cz
Přečtěte si také
- IDEA Talks pro volby 2025: Co hledat ve volebních programech
- Každý sýček se počítá. I letos ornitologové okroužkovali přes 70 mláďat
- Na Chebsku začíná rozsáhlý seismický experiment s názvem ELISE
- Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk
- Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
- Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
- Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
- Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
- Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
- Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.