Zahlavi

Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích

13. 06. 2025

Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR, kteří jsou součástí velké výzkumné infrastruktury ACTRIS – CZ, detekovali na několika stanicích prudký nárůst znečišťujících látek v ovzduší. Jev byl pozorován v České republice ve dnech 9. a 10. června 2025. Výpočtem zpětných trajektorii vzdušných mas bylo prokázáno, že pocházejí z oblasti Kanady.

„Chemickými analýzami vzorků aerosolů jsme zjistili, že došlo zejména k nárůstu koncentrací elementárního uhlíku, organického uhlíku ale i dalších látek. Porovnáním chemického složení bylo určeno, že se jedná o aerosolové částice vzniklé spalováním biomasy. Porovnáním se satelitními snímky jsme potvrdili jako zdroj lesní požáry v Kanadě,“ říká Dr. Ing. Vladimír Ždímal, vedoucí výzkumné skupiny chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR a Vědecký ředitel infrastruktury ACTRIS – CZ.  

Stejný jev zaznamenali i vědci v jiných evropských zemích, například na univerzitě v britském Manchesteru, na observatoři v italském Monte Cimone, výzkumníci ze švýcarského Paul Scherrer Institute nebo z Finského meteorologického ústavu pomocí detailních modelů a na stanicích Jungfraujoch a Helmos na Peloponesu.

Takto průkazná detekce neobvyklých jevů vedoucích k znečištění ovzduší by nebyla možná bez existence velkých evropských výzkumných infrastruktur jako je ACTRIS – CZ, ICOS a bez podpory satelitních dat a pokročilých modelů dynamiky atmosféry.

Infrastruktura ACTRIS – CZ je složena ze zástupců pěti pracovišť České republiky. Konsorcium tvoří Ústav chemických procesů AV ČR, Český hydrometeorologický ústav, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Masarykova univerzita a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Infrastruktura ACTRIS-CZ je národním uzlem celoevropské velké výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC.

Kanadské požáry zaznamenané v Česku
Výpočet zpětných trajektorii vzdušných mas

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce