Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
11. 04. 2023
Pěstní klíny z doby první migrace člověka z Afriky, kruhové pohřební komory i unikátní skalní rytiny. Jedinečné nálezy hlásí mezinárodní tým vedený vědci z pražského Archeologického ústavu AV ČR, který nedávno úspěšně zakončil třetí výkopovou sezonu v Ománu. Odebrané vzorky nyní odborníci analyzují, jejich výsledky přispějí k objasnění nejstarší historie největší písečné pouště světa.
Čeští archeologové se na dosud málo probádané pouštní oblasti Sultanátu Omán zaměřují delší dobu. Loňská expedice byla třetí v pořadí a několik dalších se ještě chystá. Na výkopových pracích ve dvou různých lokalitách se podílela více než dvacítka archeologů a geologů z deseti zemí světa.
První expediční tým působil na jihu země v provincii Zufár, druhá skupina pak v oblasti Duqm ve středním Ománu. Své postřehy přímo z terénu vědci sdíleli na twitterovém účtu @Arduq_Arabia.
Arabský poloostrov jako migrační koridor
V dunách pouště ar-Rubʿ al-Chálí v provincii Zufár našli vědci pěstní klíny pocházející z období první migrace člověka z Afriky před zhruba 300 tisíci až 1,3 milionu let. Vzhledem ke své geografické poloze sloužila Arábie jako přirozená migrační trasa z africké kolébky lidstva do Eurasie.
Mezi více než tři sta metrů vysokými dunami se podařilo nalézt i skořápky vyhynulých pštrosů, fosilní dunu a staré koryto řeky z období, kdy bylo v Arábii výrazně vlhčí podnebí. „Naše nálezy, za podpory čtyř různých datovacích metod, poskytnou cenná data pro rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa. Přírodní podmínky formovaly i pravěké osídlení a my se snažíme studovat lidskou adaptabilitu na změny klimatu,“ říká vedoucí a koordinátor expedice Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
⛏️Pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů nebo jedinečná kolekce skalních rytin. Mezinárodní tým (@Arduq_Arabia) vedený @aru_praha, zakončil třetí výkopovou sezonu v Ománu. V zemi je pořád co objevovat, říká Roman Garba. pic.twitter.com/XggLqsjEzr
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) April 11, 2023
Jaderná fyzika pomáhá výzkumu historie
Archeologové používají pro určení stáří nálezů speciální datovací metody. „Radiouhlíkové datování a datování pomocí kosmogenních radionuklidů provádíme ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR, který nově zprovoznil první hmotnostní urychlovačový spektrometr v České republice,“ pochvaluje si Roman Garba.
Metody radiouhlíkového datování a časoprostorové analýzy vědcům můžou pomoci zjistit více informací také o zhruba dva tisíce let starých rituálních kamenných monumentech – tzv. trilitech. Laicky by se asi daly připodobnit ke zmenšené verzi známějšího anglického Stonehenge. Vyskytují se právě na území dnešní jižní Arábie a není přesně zjevné, k čemu se používaly ani kdo je kdy postavil.
Co ukrývají kruhové pohřební komory?
Druhý expediční tým působil v oblasti Duqm ve středním Ománu a soustředil se zejména na neolitickou hrobku, datovanou do období přibližně 5000–4600 let př. n. l. v lokalitě Nafūn.
„To, co zde nacházíme, je unikátní v kontextu celé jižní Arábie. Megalitická struktura ukrývající dvě kruhové pohřební komory odhalila kosterní pozůstatky minimálně několika desítek jedinců. Izotopové analýzy kostí, zubů a mušlí nám pomohou zjistit více o stravě, přírodním prostředí a migracích pohřbené populace,“ vysvětluje Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
K neolitické hrobce se přijel podívat i youtuber Zvěd, který o ní natočil následující video:
Nedaleko od hrobky se nacházejí jedinečné kolekce skalních rytin rozprostírající se na 49 skalních blocích, jejichž odlišné styly s různým stupněm zvětrávání zobrazují dobu osídlení od pěti tisíc let před naším letopočtem do jednoho tisíce našeho letopočtu. Vědci také zkoumali lokalitu výroby kamenných nástrojů z období pozdní doby kamenné.
Po stopách starého osídlení jižní Arábie
Výzkum v Ománu je součástí širšího projektu evolučního antropologa Viktora Černého z pražského Archeologického ústavu AV ČR, který o lokalitě napsal poutavou populárně-naučnou knihu Po stopách Ádů – Jižní Arábie v čase a prostoru (Academia, 2016). Ve svém výzkumu se zabývá biokulturními interakcemi populací a jejich adaptací na klimatické změny.
„Zjištěné kontakty afrických a arabských archeologických kultur charakterizují mobilitu populací anatomicky moderního člověka. Bude zajímavé tyto poznatky konfrontovat také s genetickou diverzitou obou uvedených regionů a vytvořit ucelenější pohled na utváření soudobé jihoarabské společnosti,“ říká k tomu Viktor Černý, který na projekt loni obdržel prestižní Akademickou prémii AV ČR (o jeho práci připravujeme článek do dalšího čísla magazínu Akademie věd ČR, který vyjde v červnu).
Expedice ARDUQ (Archaeological landscape and environmental dynamics of Duqm and Nejd) se uskutečnila pod záštitou Ománského ministerstva kultury a turistiky. Výzkumu se zúčastnili vědci z Česka, USA, Velké Británie, Ukrajiny, Íránu, Itálie, Slovenska, Rakouska, Francie a Ománu.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: Roman Garba a Alžběta Danielisová, Archeologický ústav AV ČR, Praha.
Přečtěte si také
- Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
- Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
- Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
- Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
- Na vlně retra: výročí metra, historie smažáku, céčka a dovolená embéčkem
- Skrytými místy Pražského hradu provede zájemce nová mobilní aplikace
- Olympijské hry jsou svátkem sportu ve stínu politiky a vlivu byznysu
- Příběhy zašité v minulosti. Co lze vyčíst z archeologického textilu?
- Začíná dostavba Pražského okruhu, lokalitu prozkoumají archeologové
- Žena nalezla na Kutnohorsku více než 2000 stříbrných mincí z počátku 12. století
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.