Zahlavi

Český systém finanční podpory vysokoškoláků: slabý, děravý, zastaralý

01. 09. 2025

Pro předvolební diskuse think–tank IDEA představuje policy–brief věnovaný systému finanční podpory vysokoškolských studentů v České republice. Ten je ve srovnání s většinou vyspělých zemí velmi slabý, špatně zacílený a jeho modernizace přehlížena. Studie popisuje slabiny českého systému, prezentuje návrhy jeho změn, a také shrnuje, co v tomto ohledu slibují programy politických stran a hnutí.

Hlavní slabinou českého systému finanční podpory vysokoškolských studentů je extrémně nízká úroveň přímé finanční podpory a velmi plošná nepřímá podpora přes rodiče, která necílí na ty, kdo ji nejvíce potřebují. Nepřímá podpora je poskytována převážně prostřednictvím daňových úlev rodičům. Většina forem podpory navíc končí skokově, například při dosažení 26 let věku, přestože mnoho studentů dnes studuje i déle.

Slabá a špatně cílená podpora studentů vede k tomu, že šance na vysokoškolské vzdělání jsou v Česku silně podmíněny vysokoškolským vzděláním rodičů a jejich ochotou potomka při studiu finančně a jinak podporovat. Slabý systém navíc přispívá k vyššímu podílu výdělečné činnosti při studiu, delší době studia a častému nedokončování, což je nákladné jak pro studenty, tak pro stát a daňové poplatníky. Česká republika tím zároveň přichází o vzácné talenty, které by mohly přispívat k rozvoji společnosti i ekonomiky.

„Navzdory tomu, že je český systém finanční podpory vysokoškoláků slabý a zastaralý, společenské, odborné i politické vnímání potřeby jeho systémové reformy je dlouhodobě nízké. Politické strany a hnutí tomuto tématu ve svých volebních programech věnují pozornost okrajovou nebo žádnou,“ upozorňuje spoluautor studie Daniel Münich na dlouhodobou neochotu k reformě.

Modernizace českého systému finanční podpory je velmi žádoucí. Měla by spočívat ve zvýšení podílu přímé podpory studentům a jejím lepším zacílení na ty se sociálně-ekonomicky slabším rodinným zázemím. Podpora by měla být pravidelně valorizována v návaznosti na růst mezd a životních nákladů a doplněna o lepší dostupnost studentského bydlení. V případě omezení na straně financí se nabízí zavést samofinancovatelný systém vratné finanční podpory ve formě regulovaných vratných grantů nebo půjček.

Celý text policy briefu k dispozici zde.

Kontakt:

Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Jiří Slabý, jiri.slaby@cerge-ei.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce