Zahlavi

Časopis AΩ: Invaze, sopky v Česku a jazyk raperů na vzestupu

29. 10. 2020

Máme se obávat nevítané návštěvy z vesmíru? Jaké dobyvačné touhy mají sami lidé? A která zvířata vezmou Evropu útokem? Dozvíte se v novém čísle popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.

Vše je o úhlu pohledu. Co pro jedny znamená agresivní vniknutí, mohou jiní vnímat jako obohacení. Podobné je to s invazí. Zatímco sršeň čínská nebo jedovatý bolševník vzbuzují naši nevoli, medvídek mýval je roztomilost sama a ve stínu voňavých akátů si v létě rádi odpočineme – přitom jsou to všechno nepůvodní druhy, které k nám „přicestovaly“ z ciziny. Věděli jste, že i čeština v minulosti čelila velké slovní invazi? Jak obstála, se dozvíte v hlavním tématu aktuálního čísla časopisu AΩ / Věda pro každého.

V časopise najdete i další zajímavosti:

Hledám bydlení. Zn. Zápach nevadí (s. 12) – Hmyz, ptáci i savci v krajině, kterou lidé kvůli zemědělství mění v monokultury, strádají a musejí se jí přizpůsobovat, aby přežili. Výsledkem jsou netradiční řešení – třeba houští pod sloupy elektrického vedení a kupky hnoje, jak nám ukázal Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Historické kulatiny (s. 16) – Bitva na Bílé hoře, vznik Akademie nebo justiční vražda Milady Horákové – to jsou jen některá výročí, která jsme si letos připomínali.

Když listy hrajou barvami (s. 18) – Proč se stromy zbavují své zelené ozdoby a jaké chemické procesy se skrývají za červenými, oranžovými nebo žlutými koberci spadaného listí?

Nestačí mi vědět, chci věcem rozumět (s. 26) – Díky stáži Otevřené vědy ve Fyziologickém ústavu AV ČR v sobě Denis Cmunt našel touhu objevovat a zkoumat pod mikroskopem. O tom, jak ji dále rozvíjí při svém studiu ve Švýcarsku, jsme si povídali online.

Hrozí tu výbuch sopky? (s. 28) – Vulkanická činnost a žhavá láva tryskající z kráteru sopky? V Česku naposledy před statisíci lety. Naše kotlina ovšem z geologického pohledu není takový svatoušek, jak by se mohlo zdát. Více prozrazují odborníci z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Můj rap, můj (jazykový) svět (s. 32) – Kdo poslouchá hudbu streetu, ví, o čem je řeč. Právě umění a kultura je jednou z oblastí, kde se přejímky z angličtiny uplatňují nejlépe, vysvětluje Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Pro ty, kteří se v raperském slangu neorientují, jsme přiložili překladový slovníček.

Čím se kdysi platilo? (s. 38) – Groš, denár nebo tolar. Víte, jak staré mince vypadaly? Otestujte se!

Podzimní číslo časopisu AΩ / Věda pro každého bývá nerozlučným partnerem Týdne vědy a techniky, v rámci něhož se otevírají dveře většiny vědeckých ústavů AV ČR.

Letos se z důvodu pandemie covidu-19 festival neuskuteční ve své tradiční podobě, ale v omezeném režimu a online. Zavítejte na web www.tydenvedy.cz nebo facebookový profil a dozvíte se více.

Celý časopis AΩ / Věda pro každého si můžete přečíst ve formě PDF nebo v listovací verzi. Vedle časopisu AΩ / Věda pro každého vydává Akademie věd ČR také periodikum A / Věda a výzkum

Zajímavosti ze světa vědy a výzkumu se dozvíte také v podcastech Akademie věd ČR, v jarní sérii nazvané Věda na doma a aktuálně v podzimním cyklu s pozměněným názvem Věda na dosah.

Všechny časopisy, audia i videa jsou zdarma na naší webové stránce. Sledujte nás také na sítích @Akademieved.


AΩ 2/2020 (verze k listování)
AΩ 2/2020 (verze ke stažení)

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce