Zahlavi

Časopis AΩ: Co víme o Slunci, hackerech nejen ve válce a nové češtině

27. 04. 2022

Slunce je naší nejbližší a nejdůležitější hvězdou. Přesto o ní stále mnoho nevíme. Nová zjištění si všichni slibujeme od sondy Solar Orbiter, která se po dvou letech své pouti přiblížila ke Slunci. Co všechno se díky ní dozvíme? Napoví aktuální číslo popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.

Omega 1
AΩ 1/2022 (verze k listování)
AΩ 1/2022 (verze ke stažení)

Zajímavostem o Slunci se věnuje osm stran časopisu AΩ / Věda pro každého. Nechybí v něm ale ani jiná témata:

Evoluce ve sklenici mléka (s. 12) – Mléko nemůže pít každý, někteří lidé totiž nemají mutaci genu pro trávení laktózy.

Nová slova patří mladým (s. 18) – „Na kyberpárty padla řeč na češtinu a byl z toho hajp. K diskusi o divnopravidlech se přidali planetariáni. Flexili, LOL.“ Rozuměli jste? Jestli ne, přečtete si rozhovor s Michaelou Liškovou z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Anonymous, hackeři a hybridní válka (s. 34) – Hacker jako osamělý digitální zločinec, který za sebou nezanechává stopy? Služeb hackerů dnes využívají firmy, vlády a někdy pracují i ve jménu velkých ideálů.

Časopis AΩ / Věda pro každého vychází jednou za půl roku vždy při příležitosti jedné ze dvou velkých popularizačních akcí Akademie věd ČR – Veletrhu vědy na jaře a Týdnu AV ČR na podzim.

Všechna dosavadní čísla časopisu AΩ / Věda pro každého, ale i periodika A / Věda a výzkum naleznete na našem webu.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce