Zahlavi

Aplikace přibližuje, jak byli za války Židé omezováni na území Prahy

27. 01. 2022

Kde za druhé světové války bydleli židovští obyvatelé Prahy před tím, než byli deportováni? Která místa nesměli za okupace navštěvovat? Na jakých místech byli zadrženi za porušení protižidovských zákazů a nařízení? Odpovědi poskytuje aplikace MemoGIS Praha, zprovozněná u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.

Webovou aplikaci nazvanou MemoGIS Praha (memory – anglicky paměť –GIS – geografický informační systém) vytvořil Masarykův ústav a Archiv AV ČR ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha. Projekt podpořila Technologická agentura České republiky a bude dlouhodobě rozvíjen v rámci českého uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu.

Aplikace, kterou je možné používat z mobilních zařízení přímo na místě nebo odkudkoli z počítače, poskytuje pohled na mikrohistorii vylučování Židů ze společnosti, omezování jejich každodenního prostoru a interakci s dalšími obyvateli okupovaného města.

„Na mapu Prahy aplikace promítá informace o více než třiceti tisících obětech holokaustu, místech pronásledování a případech porušování protižidovských nařízení. Velké soubory dat, včetně fotografií obětí a rozsáhlého souboru digitalizovaných dokumentů, shromážděné pro výzkum, připomínku a vzdělávání, lze tak poznávat skrze prostor,” říká Michal Frankl z Oddělení moderních sociálních a kulturních dějin Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

„Právě spojení s prostorem je klíčové. Sama jsem si to uvědomila, když jsem s pomocí aplikace prošla svou každodenní cestu do práce a našla čtyřicet tři případů perzekuce a segregace židovských obyvatel,” upozorňuje Zuzana Schreiberová, výkonná ředitelka spolku Multikulturní centrum Praha, které aplikaci s uživateli přímo ve městě testovalo a vytvářelo pro ni vzdělávací programy.

Moderní technologie přináší nové možnosti i pro vzdělávání a uchování historické paměti. „Věříme, že učitelům a studentům aplikace umožní klást nové otázky o holokaustu a rasové segregaci a turistům poskytne jinou zkušenost při objevování metropole s bohatou multietnickou historií,” zdůrazňuje Eliška Ševčíková Waageová z Institutu Terezínské iniciativy, obecně prospěšná společnost, jenž spravuje Databázi obětí na portálu holocaust.cz, kde jsou shromážděny dokumenty a fotografie, které aplikace zobrazuje.

Aplikace MemoGIS je dostupná na adrese https://ehri.cz/memogis/praha/.

Multikulturní centrum Praha pro média nabízí komentovanou procházku, při níž aplikaci a její obsah přímo v prostoru města ukáže. Na vyžádání a po domluvě připraví také komentovanou trasu pro školy či skupiny.

Kontakt:

Mgr. Michal Frankl, Ph.D., Masarykův ústav a Archiv AV ČR
frankl@mua.cas.cz

Mgr. Zuzana Schreiberová, Multikulturní centrum Praha z.s.
zuzana.schreiberova@mkc.cz

Mgr. Eliška Ševčíková Waageová, Institut Terezínské iniciativy, o.p.s.
eliska.waageova@terezinstudies.cz

TZ ke stažení zde

MEMOGIS

MEMOGIS

Aplikace MemoGIS Praha – úvodní stránka

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce