
Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
07. 02. 2025
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pořádá v úterý 11. února 2025 již třetí ročník akce „Věda podle vzoru žena“. Událost se koná u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě s cílem podpořit větší zapojení žen do vědeckého výzkumu.
Aktuální data z Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, kterou vydalo NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, potvrzují naléhavost této iniciativy. Přestože se počet osob ve výzkumu a vývoji mezi lety 2005–2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen paradoxně kleslo z 32,6 % na 28,7 %. V kategorii výzkumných pracovníků tvoří ženy pouze 24,2 %, což řadí Českou republiku na poslední místo v rámci EU.
Inspirativní setkání s úspěšnými vědkyněmi
Program akce zahájí prezentace Evy Krupičkové Pluhařové z oddělení výpočetní chemie, která účastnicím přiblíží svůj obor i každodenní realitu vědecké práce. Následovat bude přednáška Zuzany Vlčkové o výzkumu nanomateriálů a skloubení vědecké kariéry s rodinným životem. Součástí programu bude také neformální diskuze u kávy s dalšími vědkyněmi včetně bývalých účastnic programu, které nyní v ústavu působí jako stážistky.
„V loňském roce jsem přišla na tento program a návštěva v ústavu se stala událostí, která toho u mne hodně změnila, protože mi otevřela spoustu nových možností. V srpnu jsem v Ústavu Heyrovského navštívila týdenní biochemický kurz a na podzim se přihlásila na stáž na biofyzikální téma v projektu Otevřená věda. A teď jsem tady, protože jsem na stáž byla přijata,“ komentuje svoje zapojení do ústavních stáží Amelie Anna Figallová z Gymnázia Open Gate.
Další účastnice, Viktorie, dnes maturantka Masarykovy střední školy chemické (MSŠCH) v Praze, tuto akci navštívila v únoru 2023. Po jejím absolvování zahájila stáž pod vedením doktorandky Michaely Hanušové na téma Příprava a charakterizace nanovrstev dichalkogenidů přechodných kovů pomocí Ramanovy spektroskopie a AFM, se kterou obsadila 2. místo ve školním kole soutěže Středoškolské odborné činnosti (SOČ).
Součástí programu jsou i praktika v laboratořích ústavu
„Praktická část programu nabídne návštěvnicím možnost seznámit se s pokročilými fyzikálně-chemickými technikami v našich laboratořích. Každá účastnice se v komorním praktiku seznámí se zaměřením a technikou některého ze šesti pracovišť specializovaných na mikroskopii (AFM), spektroskopii (EPR a NMR), voltametrii nebo přípravu a měření velikosti nanočástic stříbra,“ uvádí Květoslava Stejskalová, která v ústavu odpovídá za vzdělávací aktivity.
Ačkoli je program primárně zaměřen na dívky se zájmem o přírodní vědy, je otevřený všem zájemcům bez ohledu na pohlaví.
Kontakt:
Ing. Květoslava Stejskalová, CSc.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz
Přečtěte si také
- Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
- Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd
- Cílená léčba cukrovky: nová sloučenina chrání kostní buňky
- Web Klimatická změna poskytuje informace o faktech, dopadech a řešeních
- Pohyb divokých koček budou sledovat telemetrické obojky
- Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů
- Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
- Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků
- Když dva dělají totéž, není to totéž – ani mezi vědci. Je třeba jasná domluva
- Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.