Akademie věd si připomíná listopadové události roku 1989
17. 11. 2019
Je 30 let málo, nebo dost? V listopadu 1989 začal pád čtyřicetileté komunistické diktatury v Československu a historici diskutují o tom, kolik let společnost potřebuje k tomu, aby se s tím vyrovnala. Den, který do dějin vstoupil jak den boje studentů za svobodu, si tento víkend připomněla i Akademie věd ČR.
17. listopad má podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové zásadní symbolický význam. „Tento den si všichni znovu připomínáme, že svoboda není samozřejmá,” uvedla Eva Zažímalová, která se dnes zúčastnila pietního aktu u Hlávkových kolejí na Albertově. Položila věnec k pamětní desce studenta lékařské fakulty UK Jana Opletala, který zemřel v roce 1939 a jehož pohřeb se stal mohutnou protinacistickou manifestací. Ve stopách pohřebního průvodu se chtěli vydat studenti v roce 1989, první proslovy začaly na Albertově. Trasu průvodu však ovlivnily zasáhy příslušníků „pořádkových oddílů” Sboru národní bezpečnosti, aj ak se později ukázalo, nasazeno bylo i protiteroristické komando.
Předsedkyně #AVČR Eva Zažímalová se zúčastnila piety před Hlávkovou kolejí. pic.twitter.com/ssLdvdecyY
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) November 17, 2019
Akademie věd minulost připomínala i dalšími akcemi. V předvečer výročí sametové revoluce připravila v rámci festivalu Týden vědy a techniky projekt nazvaný videomapping, při němž se na historickou budovu Akademie věd ČR promítaly klíčové události národních dějin po roce 1945, závěr patřil právě listopadovým událostem.
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová na pietním aktu u Hlávkových kolejí
Překročit vlastní strach
Jejich atmosféru zachycuje i výstava nazvaná Listopad 1989: Cestou k demokracii, která v prostorách Akademie věd v Praze na Národní třídě potrvá do 14. prosince. Na návštěvníky čekají nejen dobové fotografie, plakáty či letáky, ale také záznamy rozhovorů s pamětníky, protirežimní počítačové hry či nechvalně proslulé esenbácké uniformy. Expozici připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.
„Lidé, kteří žili v tehdejším Československu, ví, kolik je stálo úsilí překročit vlastní strach v různých situacích, veřejných vystoupeních, na demonstracích, kdy museli jeden jako druhý projevit osobní statečnost,“ řekl ředitel tohoto ústavu Miroslav Vaněk ve své nedávné slavnostní přednášce na Žofíně. Podle něho bychom své úspěchy či neúspěchy neměli svalovat na minulý, ani současný režim, protože ho tvoříme my všichni.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.