Zahlavi

Akademie věd pomůže se záchranou koně Převalského a dalších ohrožených savců

29. 08. 2025

Přibližně 45 tisícům druhů živočichů, rostlin a hub hrozí podle Červeného seznamu IUCN vymizení. Stále se proto objevují aktivity, jež usilují o jejich záchranu. Jednou z nich se stalo 29. srpna 2025 uzavření memoranda o spolupráci, které podepsali předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a představitelé dalších institucí. Ty chtějí vyvinout na modelu koně Převalského schéma záchrany ohrožených druhů savců.

Dokument podepsali společně s předsedou Akademie věd ČR Radomírem Pánkem Jan Malínský z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, ředitel Zoologické zahrady hl. m. Prahy Miroslav Bobek, Jana Rychtářová z Výzkumného ústavu živočišné výroby a zástupkyně ředitele Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Ildikó Csölle Putzová. Memorandum má pomoci k rozšíření aktivit, které povedou k záchraně koně Převalského i jiných ohrožených druhů savců.

„Je to naše odpovědnost vůči budoucím generacím. Chceme rozšířit spektrum současných aktivit, aby se schéma záchrany, které budeme společně vyvíjet, mohlo aplikovat i pro další druhy savců,“ zdůrazňuje Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR.

2025-08-29_Memorandum_Kun prevalsky_web-034
Společně s předsedou Akademie věd ČR Radomírem Pánkem (uprostřed) podepsali memorandum (zleva) Jan Malínský, pověřený vedením Ústavu experimentální medicíny AV ČR, zástupkyně ředitele Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Ildikó Csölle Putzová, Jana Rychtářová, pověřená ředitelka Výzkumného ústavu živočišné výroby, a ředitel Zoologické zahrady hl. m. Prahy Miroslav Bobek. 

„Pro Akademii věd je dohoda potvrzením její role partnera, který přináší nejen kvalitní výzkum, ale také praktická řešení s globálním přesahem,“ říká Miroslava Anděrová, místopředsedkyně Akademie věd ČR pro oblast věd o živé přírodě a chemických věd. Dodává, že v mezinárodním kontextu má spolupráce dvojí význam: posiluje prestiž české vědy a její zapojení do globálních záchranných projektů a zároveň otevírá prostor pro dlouhodobou spolupráci se zahraničními institucemi.

Životaschopný materiál
Zásadní roli při ochraně ohrožených druhů hraje uchovávání životaschopného biologického materiálu, který lze v budoucnu díky moderním technologiím využít k záchraně druhu. Zoologická zahrada hl. m. Prahy se proto zavázala, že poskytne biologický materiál koně Převalského, případně i jiných ohrožených druhů savců. Materiál budou pracovníci dalších zmíněných institucí analyzovat, třídit a uchovávat.

2025-08-29_Memorandum_Kun prevalsky_web-026
Memorandum potvrdil svým podpisem předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

„Akademie věd zajišťuje institucionální zázemí a strategickou koordinaci. Ústav experimentální medicíny, který je jedním z klíčových pracovišť s působností v buněčné biologii a uchovávání genetických zdrojů, zase přináší specifické know-how a odborné kapacity pro naplnění výzkumných a aplikačních cílů,“ pokračuje Miroslava Anděrová.

Aktivní spolupráce institucí už začala – Výzkumný ústav živočišné výroby se v současnosti podílí na sběru biologického materiálu koně Převalského. „Tyto aktivity jsou první fází dlouhodobého partnerství, které má ambici rozvíjet výzkum a aplikace, abychom uchovali genetickou diverzitu a přispěli k záchraně ohrožených druhů,“ uzavírá místopředsedkyně.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce