Zahlavi

Akademie věd ČR ocenila 22 vědeckých talentů Prémií Otto Wichterleho

24. 06. 2020

Prestižní Prémie Otto Wichterleho má 22 nových laureátů. Ocenění určené vědcům a vědkyním do 35 let udílí Akademie věd ČR podevatenácté. „Za tu dobu už se takto vygenerovaly vynikající osobnosti, které se skvěle uplatňují nejen v Akademii věd, získávají významné granty a stávají se vedoucími týmů," uvedla při slavnostním ceremoniálu v pražské Lannově vile v úterý 23. června 2020 předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Nejpočetnější zastoupení mezi oceněnými měly vědní obory o živé přírodě a chemické vědy, celkem 12 mladých badatelů. Nejúspěšnějším pracovištěm se staly Fyzikální ústav AV ČR a Biologické centrum AV ČR shodně se třemi oceněnými.

Mezi laureáty nechybí mnoho vědců s významnými mezinárodními zkušenostmi. Například Andrea Bednářová z Biologického centra AV ČR studovala pět let na Mississippi State University, kde rovněž přednášela a také vedla chod celé laboratoře. Jiří Kroll z Fyzikálního ústavu AV ČR strávil jeden rok jako postdoktorand na North Carolina State University, Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se vzdělával v rámci doktorské stáže na School of Geographical Science and Urban Planning na Arizonské státní univerzitě a opakované stáže během doktorského studia absolvoval i na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu AV ČR zase působil na Tartu University v Estonsku, u jednoho z nejvýznamnějších mykologů Leha Tedersoo se podílel na studii globálního rozšíření hub, publikované v roce 2014 v časopise Science.

Marta A. Kolanowska z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR má na svém „kontě“ 275 objevů nových, doposud odborně nepopsaných druhů orchidejí a zasadila se o etablování ochranné oblasti tropického pralesa v Kolumbii, a to včetně vybudování dlouhodobé výzkumné tropické stanice pod hlavičkou Akademie věd ČR.

 

Mezinárodní spolupráce je v dnešním vědeckém světě zkrátka nutností. Je proto zřejmé, že toto téma se nevyhýbá ani světu humanitních a společenských věd. Například Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR publikuje v angličtině expertní studie a working papers, z nichž výjimečné postavení má studie publikovaná The World Bank či kapitola v knize, která vyjde letos na podzim v prestižním britském nakladatelství Routledge.

Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR se zase stal jedním z hlavních organizátorů mezinárodní konference Frustrated Peace. The Versailles Treaty and its Political, Social and Economic Impact on Europe, která se konala loni v Praze. Nebo třeba Filip Herza, působící v Etnologickém ústavu AV ČR, získal jako student doktorského programu ocenění Jacques Derrida Prize česko-francouzské platformy CEFRES za nejlepší odborný článek v oblasti humanitních a sociálních věd.

Prestiž a finance

Prémii Otto Wichterleho může získat pouze perspektivní vědec či vědkyně do 35 let (případně navýšeno o rodičovskou dovolenou) působící v Akademii věd ČR. Musí dosahovat špičkových výsledků ve svém oboru. Akademie věd tuto podporu mladých badatelů a výchovu nové generace špičkových vědců založila již v roce 2002. Součástí ocenění je i finanční odměna 330 tisíc korun, rozložená do tří let.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika. Slavný vědec byl nejen „otcem“ kontaktních čoček, ale také prvním polistopadovým prezidentem tehdejší Československé akademie věd.

Seznam všech oceněných: Gabriela Ambrožová (Biofyzikální ústav AV ČR), Andrea Bednářová (Biologické centrum AV ČR), Václav Eigner (Fyzikální ústav AV ČR), Kamila Fialová (Sociologický ústav AV ČR), Jiří Henych (Ústav anorganické chemie AV ČR), Anna Herrmannová (Mikrobiologický ústav AV ČR), Filip Herza (Etnologický ústav AV ČR), Michal Hrbek (Matematický ústav AV ČR), Matouš Jaluška (Ústav pro českou literaturu AV ČR), Jiří Kaštil (Fyzikální ústav AV ČR), Jan Klečka (Biologické centrum AV ČR), Vojtěch Kessler (Historický ústav AV ČR), Petr Kohout (Mikrobiologický ústav AV ČR), Marta Alicja Kolanowska (Ústav výzkumu globální změny AV ČR), Tomáš Korytář (Biologické centrum AV ČR), Jiří Kroll (Fyzikální ústav AV ČR), Alan Liška (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR), Jiří Malíček (Botanický ústav AV ČR), Kinga Mlekodaj (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR), Petr Pavlas (Filosofický ústav AV ČR), Petr Stadlbauer (Biofyzikální ústav AV ČR), Aleš Urban (Ústav fyziky atmosféry AV ČR).

Profily všech laureátů naleznete v tiskové zprávě.

Seznamy všech oceněných za posledních 19 let.

 

Připravil: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Reportáž: Studio OAT

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce