Zahlavi

Akademie věd ČR navyšuje počty testů na přítomnost koronaviru

06. 04. 2020

V laboratořích Akademie věd výzkumníci dosud zpracovali zhruba 2000 testů na onemocnění covid-19. Kapacita se nyní navyšuje spolu se zapojením centra BIOCEV, kde začínají testovat 300 vzorků denně. Zvednout počty analyzovaných vzorků na tisíce pak umožní nově vyvinutá metoda vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

„Jsem skutečně hrdá na své kolegy vědce, techniky, laboranty, kteří se bez ohledu na čas a s velkým nasazením vrhli do vývoje a ověřování nových testovacích postupů. Vzhledem ke kritickému nedostatku některých komponent na testování tak budeme schopni skutečně využít robotické zpracování vzorků na ústavech Akademie věd, což není úplně jednoduchá věc, a proto chvíli trvá. Testovací kapacitu postupně navyšujeme, nyní jsme otestovali zhruba dva tisíce vzorků a počty testů budou narůstat,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.


Ivan Hirsch a Ruth Tachezy v centru BIOCEV

Do Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy BIOCEV míří vzorky z pražských nemocnic i domovů s pečovatelskou službou. Denně, včetně víkendů, tady pracují čtyři týmy. Testovací služby BIOCEV nabízí i dalším institucím.

Tým vědců z centra BIOCEV, ve spolupráci s Katolickou univerzitou v belgické Lovani, Národní referenční laboratoří pro chřipku Státního zdravotního ústavu a Ústavem hematologie a krevní transfuze, rychle zavedl metody umožňující spolehlivou detekci viru SARS-CoV-2.

„Zjišťování přítomnosti viru zahrnuje dvě fáze. Z pacientských vzorků nejprve získáváme genetickou informaci viru, nukleovou kyselinu – RNA. Dalším krokem je hledání a namnožení určitých sekvencí genomu viru, které jsou specifické pouze pro SARS-CoV-2 a nenachází se v jiných virech či v lidském organismu. Pomocí této metody jsme schopni tyto sekvence zachytit,“ vysvětluje Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testování v BIOCEV.


Testování na covid-19 v centru BIOCEV

Do velkokapacitního testování v centru BIOCEV se přihlásilo přes sto dobrovolníků z řad zaměstnanců. Pomáhají s infekčním i neinfekčním materiálem, izolací a manipulací s RNA, metodou PCR, administrativou a logistikou. Na testování se podílejí především virologické laboratoře a výzkumné infrastruktury 1. lékařské fakulty UK a Přírodovědecké fakulty UK, Biotechnologického ústavu AV ČR a Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Ověřování nové metodiky

Vědci v BIOCEV také ověřují postupy detekce, které nebudou závislé na dodávkách komerčních diagnostik a které vyvíjí Ústav organické chemie a biochemie AV ČR spolu s dalšími týmy.

Výzkumníci ze skupiny Jana Konvalinky na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v rozsáhlé spolupráci s vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, Vysoké školy chemicko-technologické, Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Ústavu experimentální botaniky AV ČR, BIOCEV, CEITEC a s klinickými laboratořemi FN Motol, FN Bulovka, Státního zdravotního ústavu a dalšími vyvíjejí alternativní kity pro izolaci virové RNA, které by umožnily zajištění a rozšíření diagnostiky onemocnění covid-19 v situaci, kdy komerční kity nejsou a v nejbližší budoucnosti ani nebudou dostupné.


Vývoj nových kitů pro izolaci virové RNA v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Tým vedený Pavlem Šáchou, spolu s Františkem Sedlákem, Robinem Kryštůfkem a dalšími již optimalizuje metodu izolace RNA viru SARS-CoV-2 ze vzorků odebraných pacientům založenou na použití magnetických kuliček z laboratoře Radka Zbořila z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů.

Metodu vědci nyní ověřují ve spolupráci s klinickými laboratořemi a první výsledky ukazují, že funguje srovnatelně s existujícími komerčními produkty. Výzkumníci nyní připravují sety pro řádově tisíce použití a postupně je distribuují na vyzkoušení do nemocnic a laboratoří, které je nejvíce postrádají.

Tým ve vývoji pokračuje a pracuje na automatizaci použití, která je předpokladem pro další masivní rozšíření testování.

Laboratoře Biologického centra AV ČR začaly testovat vzorky z jihočeských nemocnic v ostrém provozu již 23. března 2020 a provádějí okolo stovky diagnostických testů denně. Z Českých Budějovic také vyšla iniciativy propojit diagnostické laboratoře, které testují vzorky na přítomnost koronaviru, a to prostřednictvím webového portálu Laboratoře proti koronaviru. Cílem je mimo jiné propojit laboratoře s dobrovolníky – vysokoškolskými studenty biologických oborů či výzkumníky, kteří nabízejí pomoc v boji proti pandemii covid-19.

Povolení testovat RNA na přítomnost SARS-CoV-2 získal 5. dubna 2020 také Biofyzikální ústav AV ČR. Nyní je v jednání spolupráce s klinickými pracovišti. Testuje se rovněž v Centru ALGATECH, třeboňském pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Všechny další aktuality uvádíme v přehledovém článku na našem webu.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Janem Martinkem, Kancelář AV ČR, Petrem Solilem, BIOCEV, a Dušanem Brinzanikem, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce