Zahlavi

Áčko: O konspiračních teoriích, mizení Tibetu a pralesích v Papui Nové Guineji

09. 03. 2022

Pandemie covidu-19 umocnila šíření nebezpečných konspiračních teorií. Na síle nabývají i nyní v časech válečné agrese, kterou rozpoutal ruský režim proti Ukrajině. Proč lidé věří konspiracím, jaké jsou jejich důsledky a jak se jim dá čelit? Tomuto, ale i jiným tématům se věnujeme v aktuálním čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

titulk a konspirace2
1/2022 (verze k listování)
1/2022 (verze ke stažení)

Konspiračním teoriím se v časopise věnují dva obsáhlé články. V prvním (Konspirační teorie = Konec demokracie?) se píše o tzv. pandemii špatného myšlení a o důvodech a důsledcích konspirací. K tématu se v něm vyjadřují David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, Sylvie Graaf z Psychologického ústavu AV ČR, Lenka Příplatová z Filosofického ústavu AV ČR a Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu AV ČR. Přečtete si jej na stranách 18–29.

Druhý text (Příběhy spiknutí: původ konspiračních teorií v literatuře) se zaměřuje na konspirace v beletrii. Její počátky v románové tvorbě odborníci hledají v době osvícenství na konci 18. století. K tématu se vyjadřují Lucie Antošíková, Václav Smyčka a Stefan Segi z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Najdete jej na stranách 30–35.

Další výběr článků:

Sex ukrytý v květu – Také rostliny prožívají intimní život, na rozdíl od lidí nebo zvířat v něm ale moc něžností není. Co se během opylení děje v květu a jak spolu samčí a samičí partneři komunikují? O výzkumu týmu Davida Honyse z Ústavu experimentální botaniky AV ČR více na stranách 36–39.

Svědkyně mizejícího Tibetu – Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu AV ČR se do Tibetu pravidelně vrací už dvacet let. Sleduje, jak se oblast proměňuje téměř k nepoznání. Pastviny se stády jaků ustupují sídlištím a z Tibeťanů se stávají čínští občané. Více v rozhovoru s Jarmilou Ptáčkovou na stranách 40–47.

Mezi dvěma světy – Již čtvrtstoletí monitoruje a pomáhá pochopit biodiverzitu tropických pralesů na Papui Nové Guineji. Tropický biolog Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR v nich založil výzkumné centrum Binatang, kam dnes jezdí vědci z celého světa. Více na stranách 48–53.

Pražští Židé v dlouhém 16. století – Zlatníci a lékaři z Itálie, obchodníci z Braniborska, rabíni z Poznaně, nevěsty z Krakova. Ti všichni tvořili v rudolfinské době součást rozrůstající se pražské židovské komunity. O výzkumu Marie Buňatové z Historického ústavu AV ČR na stranách 60–65.

Kam zmizel jasoň – Záchrana ohroženého hmyzu, například brouků nebo motýlů, se v našich podmínkách občas může jevit jako boj s větrnými mlýny. Jaké strategie volí a jak pomáhají odborníci z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR? Více na stranách 66–69.

Strážci přesného času – Nikdy ho nemáme dostatek a každý den se snažíme nějaký ušetřit. Kdo ale měří a definuje čas samotný? Článek přibližuje činnost laboratoře Státního etalonu času a frekvence, kterou provozuje Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR. Více na stranách 70–73.

Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete na našich stránkách.

Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese wernerova@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce