
AUDIO: Poválečné násilí, sudetští Němci a svědomí národa
03. 11. 2020
Co přesně se stalo krátce po válce v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku? Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? Jakou roli v našich dějinách hrají převlékači kabátů, dvojití agenti a statečné ženy v odboji? O pohnuté československé historii hovoří v podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích.
Podcast jsme natáčeli v létě 2020, přesně pětasedmdesát let po tehdejších tragických událostech, přímo v Postoloprtech na Lounsku. Atmosféru jsme zachytili na mikrofon Martina Ocknechta a objektivem Jany Plavec.
Další podcasty Věda na dosah si můžete poslechnout na Anchoru nebo Souncloud a dalších platformách.
Připravila: Leona Matušková, Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Stopy z neolitu i římské doby. Vědci ukončili terénní práce na Pražském okruhu
- Písmo od A po Z. Proč jeho vznik představoval pro lidstvo zásadní zlom?
- Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
- Aplikace HistoryLab. Jak vypadá novodobé pojetí školy hrou?
- V pop kultuře se odrážejí dobové hodnoty i vzorce chování, říká historička
- Archeologové objevili na plánové trase Pražského okruhu rozsáhlé pohřebiště
- Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
- Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
- Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
- Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.