Zahlavi

Zemětřesení i hrozby z vesmíru. Dokumenty Akademie věd odvysílá televize

13. 09. 2019

Jak příroda ohrožuje obyvatele České republiky a jak na tyto hrozby nahlíží věda? O tom pojednává cyklus čtyř úspěšných dokumentů Akademie věd ČR Tiché hrozby, který 20. září začne vysílat Česká televize. Součástí bude i diskuse odborníků.

Kanál ČT24 věnuje čtyři páteční večery tématům výzkumného programu Strategie AV21 nazvaného šířeji Přírodní hrozby. Půjde o speciální pořad Václava Moravce a diváci se v něm seznámí nejenom s prací vědců, ale i s novými poznatky v oblasti výzkumu sesuvů, zemětřesení, klimatu či kosmického počasí.

„Jsem velmi ráda, že se profesionálové z České televize a Akademie věd České republiky společně podílejí na informování občanů naší země o společensky závažných tématech a naplňují tak poslání Strategie AV21 – špičkový výzkum ve veřejném zájmu,“ dodává předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Krajina v pohybu

První díl pořadu na téma Krajina v pohybu odvysílá televize v pátek 20. září v hlavním vysílacím čase od 20.00 do 21.30 hod. Hosty budou ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josef Stemberk, Miloslava Hálová z Ústavu státu a práva AV ČR a Jan Král z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Další tři díly budou následovat ve stejném čase v následujících pátečních večerech: 20. a 27. září a 4. října. Soustředí se na zemětřesení (Zemětřesné roje), nebezpečné atmosférické jevy (Bouřlivé počasí) a nebezpečí z vesmíru (Blízký vesmír).

„Cílem celého dokumentárního cyklu je ukázat veřejnosti, co současná moderní věda o přírodních hrozbách ví, a pokládat otázky, zda jsme schopni jim předcházet anebo zajistit taková opatření, například prostřednictvím státní správy a samospráv, která by ničivé dopady těchto katastrof alespoň redukovala,“ uvádí Josef Stemberk. Dokumenty také upozorňují na fakt, že česká společnost zatím nedokáže zcela využít potenciálu českých badatelů k tomu, aby takovýmto hrozbám v praxi dokázala předcházet.

Ceny pro akademické dokumenty

Dokumentární filmy cyklu Tiché hrozby režírovala Martina Spurná ze Střediska společných činností AV ČR, která již delší dobu pracuje pro Akademii věd a za svoji tvorbu sklízí ocenění. Například její film Pohyby, o výzkumu českých geologů z AV ČR v prostředí Špicberských ostrovů, byl oceněn na Academia Film Olomouc, multimediální prezentace Fyziologického ústavu AV ČR pak vysoce hodnocena na The European Science TV and New Media Festival v Dublinu. Výkonným producentem cyklu, který vyrobil společně s vědci Odbor audiovizuálních technologií Střediska společných činností AV ČR, je Václav Špaček a odborným supervizorem Josef Stemberk.

Více informací najdete zde.

Program vysílání jednotlivých dílů:

Krajina v pohybu, termín vysílání 20. 9. 2019, 20:00 – 21:30

Zemětřesné roje, termín vysílání 27. 9. 2019, 20:00 – 21:30

Bouřlivé počasí, termín vysílání 4. 10. 2019, 20:00 – 21:30

Blízký vesmír, termín vysílání 11. 10. 2019, 20:00 – 21:30

Připravila: Daniela Uhrová, Odbor audiovizuální technologií SSČ, ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Archiv Odboru audiovizuální technologií SSČ

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce