
Workshop o opravách i úpravách dědičné informace rostlin v Olomouci
12. 06. 2024
Dostatek potravin pro stále více lidí je v době extrémního počasí zásadní výzvou současnosti. Jedno z řešení nabízí sama příroda. O víkendu bude v Česku více než sto rostlinných genetiků a molekulárních biologů z celého světa diskutovat o fungování genomu rostlin a nových možnostech jeho úprav. Akci pořádá Ústav experimentální botaniky AV ČR od 16. do 19. června.
Jak dokážou rostliny samy opravovat a přeskupovat svou DNA a jak využít těchto mechanismů pro vývoj nových šlechtitelských postupů jsou hlavní okruhy, o kterých bude řeč v Olomouci. Na workshop Stabilita a změny genomu rostlin přijedou uznávaní experti a expertky z USA, Číny, Japonska a mnoha dalších zemích, kteří se věnují výzkumu dědičné informace rostlin a možnostem jejich genetických úprav.
„Ve světě, který se potýká s rostoucí populací a klimatickými změnami, je stále důležitější a naléhavější pochopit základní procesy, které rostliny používají k udržování a opravám svých genomů. Jen tak můžeme pomocí biotechnologických metod šlechtit nové plodiny s mimořádnými vlastnostmi,“ vysvětluje rostlinný genetik Aleš Pečinka z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR).
Jídlo pro všechny – současná výzva kritická pro budoucnost
Zajištění dostatku potravin pro rostoucí světovou populaci v době klimatické změny je jednou z největších výzev dneška. Už nyní světovou produkci potravin ovlivňují výkyvy počasí, sucho, různé choroby rostlin a škůdci. Tyto faktory se negativně podepisují na růstu, a tím i výnosu zemědělských plodin, což ohrožuje světovou produkci potravin.
Jedním z řešení jsou genetické modifikace, tedy úpravy genomu rostlin, díky nimž budou odolnější, chutnější, zdravější a budou mít vyšší výnos. To vše je možné díky přelomové metodě CRISPR-Cas9. „Umožňuje velmi přesně manipulovat s dědičnou informací rostlin. Na našem setkání v Olomouci budeme diskutovat konkrétně o tom, jak ji ještě více zpřesnit a zrychlit. V některých oblastech dědičné informace je totiž použití molekulárních nůžek složité,“ říká Aleš Pečinka.
Odborníci s celosvětovým renomé
Do Olomouce zamíří více než stovka odborníků, mezi nimi i prof. Steve E. Jacobsen z Kalifornské Univezity v Los Angeles, který studuje zapínání a vypínání genů a je předním odborníkem na kontrolu tzv. genomických parazitů, což jsou části dědičné informace, které nemají jinou vlastnost nebo činnost než množit samy sebe. Pozvání přijala i prof. Caixia Gao, která je hlavní výzkumnou pracovnicí v Ústavu genetiky a vývojové biologie Čínské akademie věd. Tato vědkyně posouvá limity praktického využití molekulárních nůžek při šlechtění. Podařilo se jí například upravit odolnost pšenice vůči houbovému onemocnění padlí. Průlom byl v tom, že tato změna poprvé negativně neovlivnila výnos pšenice.
Olomoucké pracoviště je hlavním organizátorem prestižního workshopu i proto, že čeští vědci jsou ve výzkumu dědičné informace a jejích samoopravných mechanismů velmi úspěšní. Akci zastřešuje Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) a koná se v Olomouci od 16. do 19 června.
EMBO (Evropská organizace pro molekulární biologii) je profesionální nezisková organizace založena v roce 1964, která sdružuje více než 1 800 vědců z oblasti biologie. Jejím cílem je podporovat výzkum v oblasti věd o živé přírodě a umožnit mezinárodní výměnu mezi vědci. Spolufinancuje kurzy, semináře a konference, vydává pět vědeckých časopisů a podporuje jednotlivé vědce.
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin je špičkové pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které se věnuje studiu dědičné informace modelových rostlin i zemědělských plodin. Pomáhá získávat důležité poznatky a vyvíjet metody, které přispívají ke šlechtění nových odolnějších odrůd s lepšími vlastnostmi. Jeho tým se zasloužil o přečtení dědičné informace pšenice, ječmene, žita, hrachu a dalších druhů rostlin a také pochopení funkce některých proteinů, které se podílejí na regulaci a opravách dědičné informace.
Kontakty:
Ing. Radoslava Kvasničková
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky AV ČR
+420 602 175 579
kvasnickova@ueb.cas.cz
Doc. Mgr. Aleš Pečinka, Ph.D.
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky AV ČR
pecinka@ueb.cas.cz
Přečtěte si také
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.