
Vzdálené světy na dosah ruky - začíná výstava Dotkni se exo(planet)
22. 10. 2021
Jiný pohled na planety nabídne výstava Dotkni se (exo)planet. Návštěvníci budou moci zblízka prozkoumat povrch, minerály a horniny vzdálených světů, modely planet a exoplanet, kosmické sondy a vzácné meteority, které přinášejí důkazy o tom, jak to všechno začalo – kde se vzal náš svět. Výstavu pořádá Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR. Zahájí ji vernisáž v pondělí 25. října 2021 a potrvá do konce listopadu.
Ještě před několika desetiletími neexistovaly vědecké důkazy, že u ostatních hvězd jsou planety. Cizí světy barvitě líčily pouze vědecko-fantastické romány. Současná věda však přináší jasná fakta a v příštích dekádách pravděpodobně poznáme vzdálené světy do hloubky. Možná, že nás od odpovědi na otázku, zda můžeme být, jsme či nejsme ve vesmíru sami, dělí jen jedno či dvě desetiletí.
Vzdálené světy lze spatřit i pouhým okem. Venuši jako jitřenku či večernici, rudý Mars na letní obloze, stejně jako Jupiter a Saturn, které jsou k vidění až do letošního podzimu. I tak jsou těžko uchopitelné a dosažitelné. Jejich fyzikální a chemická podstata byla až donedávna velkým tajemstvím, a řada otázek, nad nimiž si vědci lámou hlavu, se vynořuje i v současnosti. Co teprve planety u cizích hvězd, o jejichž existenci odborníci ví jen díky rozboru světla jejich mateřských stálic?
Vesmír na dosah ruky
Vzdálené světy se návštěvníkům neotřelým způsobem pokouší přiblížit výstava Dotkni se (exo)planet. Zájemci mají jedinečnost možnost prohlédnout si zblízka jejich povrchy a modely s doprovodnými informacemi, které shrnují nejmodernější poznatky současné vědy.
Během výstavy se bude ve vybraných časech promítat film Magion, příběh družice, jenž představuje první československou družici (vypuštěna 24. října 1978) a výzkumníky, kteří se na jejím vzniku a tříletém provozu podíleli. Snímek natočil tým Odboru audiovizuální techniky AV ČR. Nejen díky projektu Magion, ale vzhledem k obrovskému přínosu československé vědy a techniky k programu Interkosmos získalo Československo pomyslnou bronzovou medaili – po Sovětském svazu a Spojených státech bylo třetí zemí, která vyslala do vesmíru svého kosmonauta.
Vyfotit se jako kosmonout
Výstava je určena pro všechny věkové kategorie. Dospělí se dozví o základních principech pátrání po exoplanetách. Prohlédnou si povrchy planet a modely kosmických sond, které nesou výraznou českou stopu. Děti se mohou vyfotografovat jako první československý kosmonaut Vladimír Remek či americký astronaut Buzz Aldrin na povrchu Měsíce. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pro ně připravil i pracovní listy, díky kterým mohou plnit úkoly s vesmírnou tematikou a získat zajímavé „astronomické“ ceny, například hrnek s nápisem „Dotkni se exoplanet“ nebo dětské knihy o vesmíru a další drobné ceny.
Výstava je vhodná i pro školní skupiny, které Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR běžně navštěvují během výukových programů. V polovině listopadu si ji prohlédnou i žáci 9. třídy ZŠ Brandýs nad Labem, kde jedna z organizátorek výstavy Květoslava Stejskalová vyučovala online v rámci programu „Pozvěte si vědce do výuky“. Online hodina výuky tak bude mít pokračování v podobě osobního setkání.
Exoplanety na návštěvě u fyzikálních chemiků?
Vzdálené světy prostřednictvím výstavy veřejnosti přibližují na dosah ruky místa, kde vědci bádají, tj. hlavně v laboratořích, nebo u počítačů, kde tvoří matematické modely přírodních a umělých dějů. Kromě astronomických pozorování právě laboratorní experimenty přispívají k odhalení záhad vzdálených světů. Přesná měření přinášejí zásadní informace o spektrech jednotlivých složek atmosféry, jejichž fyzikální charakteristiky a chemické složení odhalí v příštích dvou dekádách mise kosmických dalekohledů Jamese Webba a Ariel.
Metody fyzikální chemie hrají ve výzkumu planet a exoplanet stěžejní roli. Fyzikální chemie společně s astronomií a dalšími vědními disciplínami vytvářejí reálný obraz vzdálených světů, kterých se na výstavě mohou návštěvníci téměř dotknout. Bez nich by nebylo možné planety tak výstižně vymodelovat.
Výstavu připravil Martin Ferus se svým týmem z Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR s podporou programu AV ČR Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo a ve spolupráci s Liborem Lenžou z Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Více informací:
Ing. Květoslava Stejskalová, CSc.
ÚFCH J. Heyrovského AV ČR
kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz
RNDr. Martin Ferus, Ph.D.
ÚFCH J. Heyrovského AV ČR
martin.ferus@jh-inst.cas.cz
Odkazy:
Oddělení spektroskopie ÚFCH JH AV ČR
https://www.jh-inst.cas.cz/department/department-of-spectroscopy#department
Hvězdárna Valašské Meziříčí
https://www.astrovm.cz/cz/
Minerály Jiří Špalek
https://www.minerals.cz/
Přečtěte si také
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.