
Virolog Růžek dostal Cenu ministra zdravotnictví
15. 09. 2021
Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy na světě. Nejde přitom o banální onemocnění, jeho důsledky bývají pro pacienty v řadě případů závažné. Týmu Daniela Růžka z Biologického centra AV ČR se podařilo identifikovat několik skupin látek s vysokým antivirovým účinkem, který byl pozorovaný nejen v podmínkách in vitro, ale v některých případech i u laboratorních zvířat infikovaných smrtící dávkou viru. Výzkum teď ocenil ministr zdravotnictví.
Nově vyvinuté protilátky na klíšťovou encefalitidu skýtají velký potenciál. „Uvažuje se o tom, že pokud člověk na sobě najde přisáté klíště, nechá jej otestovat v laboratoři a zjistí, že klíště bylo pozitivní, bylo by možné mu okamžitě podat tyto protilátky, které by ho bezprostředně ochránily před rozvojem onemocnění,“ řekl Daniel Růžek. Fungovat by měly jako okamžitá prevence i jako lék.
Danielu Růžkovi za jeho výzkum udělil Adam Vojtěch hlavní ocenění Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj. Na projektu spolupracovali i Radim Nencka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Luděk Eyer z Biologického centra AV ČR.
„Cena ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj mi umožňuje nejen zviditelnit významné vědecké osobnosti v oblasti zdravotnictví, ale je rovněž cestou, jak vědcům a jejich týmům vyjádřit poděkování za jejich vytrvalou a obětavou práci, kterou přispívají k zajišťování nových poznatků ve zdravotnické prevenci, diagnostice a terapii,“ říká Adam Vojtěch.
Ačkoli existuje velmi účinné a dobře snášené očkování, pro léčbu klíšťové encefalitidy zatím není dostupný žádný protivirový prostředek a pacienti jsou odkázáni jen na podpůrnou léčbu. Nespornou výhodou protilátek je také jejich preventivní účinek. V preklinické studii vědci tyto protilátky geneticky upravili tak, aby prodloužili dobu jejich účinku na 2 měsíce. Budoucí preparát by tak využili například i cestovatelé, kteří se chystají do oblasti výskytu klíšťové encefalitidy a už nemají čas na očkování, kdy je nutné podání více dávek vakcíny s časovým rozestupem.
Hlavní ocenění Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj za rok 2020 dostalo pět řešitelských projektů, dalších pět pak uznání ministra zdravotnictví.
Kontakt:
Daniela Procházková
Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.