
Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
24. 07. 2025
Mykorhizní houby žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin. Výsledky mezinárodního týmu prokázaly, že oblasti, ve kterých se vyskytuje nejvíce různých druhů, nejsou chráněny, a jsou tedy velmi zranitelné vůči lidskému vlivu. Studii publikoval časopis Nature.
Přestože jsou mykorhizní houby nezbytné pro život na Zemi, dosud se vědělo jen velmi málo o tom, kde a jak je biodiverzita těchto organismů rozložena napříč suchozemskými ekosystémy planety. V důsledku toho nebyla biodiverzita půdních hub dosud zohledněna v současných strategiích ochrany životního prostředí.
Ekosystémy udržuje spolupráce kořenů rostlin a hub
Výzkumný tým využil k odhadu biodiverzity mykorhizních hub databáze hub, která obsahuje více než 2,8 miliardy sekvencí hub z 25 000 lokalit po celém světě.
„Společně s kolegy jsme identifikovali klíčové oblasti s mimořádnou rozmanitostí mykorhizních hub, které mají zásadní vědecký i společenský význam,“ říká Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), jeden z českých členů vědeckého konsorcia.
Mykorhizní houby dodávají stromům a rostlinám minerální živiny, které by pro ně jinak byly nedostupné, a tím zvyšují nejen produktivitu lesních a travinných ekosystémů, ale také zemědělskou výnosnost. Bez nich by na některých místech nebyla existence současných biomů vůbec možná.
„Diverzita je ve skutečnosti něco jako pojistka – čím více symbiotických houbových pomocníků v půdě žije, tím lépe si rostliny mohou vybrat partnera, který jim zajistí nejlepší přísun živin pro růst,“ říká Petr Baldrian. „Navíc biodiverzita zvyšuje pravděpodobnost, že se ekosystém po narušení, například požárem, dlouhodobým suchem nebo úhynem stromů způsobeným kůrovcem, opět vrátí k efektivnímu fungování.“
Důležité je také zmínit, že mykorhizní houby pomáhají ukládat uhlík do půdy, čímž přispívají k vyrovnávání rostoucích koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Konkrétně rostliny předají každý rok mykorhizním houbám 3,6 miliardy tun uhlíku, což vede k tomu, že 75 % veškerého suchozemského uhlíku je uloženo pod zemí.
Pro ochranu biodiverzity prospěšných mikrobů se zatím dělá jen velmi málo
Porovnání chráněných území s oblastmi nejvyšší biodiverzity mykorhiz ukazuje, že méně než 10 % předpokládaných lokalit s vysokou druhovou bohatostí se v současnosti nachází v chráněných oblastech. Mykorhizní sítě, které propojují kořeny stromů s půdou prostřednictvím houbových hyf, vláknitých struktur, jež jsou základním stavebním prvkem hub, vytvářejí významnou, byť skrytou složku podzemních ekosystémů Země. Přes „neviditelnost“ by si zasloužily být jednou z hlavních priorit ochrany přírody, kterou je třeba zohlednit při vytváření konkrétních plánů obnovy a strategií péče o krajinu.
Nové poznatky o rozšíření mykorhiz by nebylo možné získat bez existence databáze GlobalFungi – největšího globálního katalogu mikroorganismů v půdě, který spravuje tým mikrobiálních ekologů z MBÚ AV ČR. Veřejně přístupná databáze, provozovaná výzkumnou infrastrukturou ELIXIR-CZ, je přínosem jak pro ekologický výzkum, tak pro praktické hospodaření v ekosystémech.
Kontakt:
prof. Petr Baldrian, Ph.D.
vedoucí Laboratoře environmentální mikrobiologie
Mikrobiologický ústav AV ČR
baldrian@biomed.cas.cz
Přečtěte si také
- Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
- Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
- Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
- Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
- Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
- Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.