
Vědci zjistili, jak některé ptačí druhy přišly o protivirový gen
21. 12. 2023
Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.
Protivirové geny živých organismů kódují proteiny, jejichž hlavním úkolem je zabránit virové infekci. Na různých úrovních tak blokují množení viru. Během evoluce se tyto geny mění a někdy se tvoří nové, což způsobuje evoluční tlak stále se měnících virů. Jsou zaznamenány i případy, kdy je konkrétní živočišný druh poměrně překvapivě ztratí.
Tým z Ústavu molekulární genetiky AV ČR vedený Danielem Ellederem už v minulosti zmíněný protivirový gen tetherin popsal u ptáků, včetně domácího kuřete. „Práce zapadá do našeho dlouhodobého výzkumu ptačích genových sekvencí,“ říká Daniel Elleder.
Specifický tetherin
Tetherin je specifický svým protivirovým mechanismem, který se nachází v membráně buňky produkující virové částice. Ty během jejich produkce k membráně připoutá a nedovolí jim, aby infikovaly další, dosud nezasažené buňky. Jelikož tetherin ke své funkci potřebuje zachytit pouze virovou membránu, je schopen blokovat široké spektrum tzv. obalených virů.
Screening ptačích genomů odhalil několik nezávislých evolučních ztrát tetherinu u více druhů. Na krocaních buňkách se podařilo experimentálně prokázat, že jsou následkem této ztráty k ptačím retrovirům více citlivé.
„Ačkoli se dnes sekvenuje téměř vše, včetně virů a jejich hostitelů, ukazuje se, že některé ptačí geny mají zvláštní typ obtížných sekvencí. Ty jsou i pro dnešní pokročilé sekvenační technologie téměř nepřekonatelné. Snažíme se ptačí geny třídit do dvou kategorií: geny s téměř nečitelnou sekvencí, které ale ve skutečnosti existují, těm říkáme geny schované. Dále geny, které opravdu během evoluce zanikly, neboli geny ztracené. Tetherin tedy náleží do druhé kategorie a následný výzkum by měl najít důvody, proč ke ztrátě došlo,“ říká Daniel Elleder.
Studii publikoval časopis Journal of Virology, spolupracovali na ní také vědci z univerzity v německém Tubingenu.
Kontakt:
Daniel Elleder
Ústav molekulární genetiky AV ČR
daniel.elleder@img.cas.cz
Publikace:
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.