Zahlavi

Vědci popsali způsob maskování nového koronaviru

29. 07. 2020

Onemocnění covid-19 změnilo životy milionů lidí na celém světě. K úspěšnému boji s chorobou přispívá i aktuální zjištění vědců z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Těm se podařilo popsat strukturu proteinů nového koronaviru a způsob jeho maskování před lidskou imunitou. Objev týmu Evžena Bouři a Radima Nencky může do budoucna mimo jiné posloužit k vhodnému nastavení vyvíjených léků. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.

Na analýze struktury proteinu koronaviru pracovali vědci zÚstavu organické chemie a biochemie AV ČR od ledna. I jejich práci přitom komplikoval zákaz cestování. „Proteinové krystaly se normálně proměřují na silném zdroji paprsku X a ten nejbližší je v Berlíně. Naštěstí se nám nakonec podařilo připravit krystaly takové kvality, že jsme je mohli změřit i na domácím zdroji paprsku,“ říká Evžen Bouřa.

Struktura koronaviru SARS-CoV-2

Zákeřný koronavirus

SARS-CoV-2 patří mezi takzvané RNA viry, to znamená, že k uchování své genetické informace používá RNA. Jedním z mechanismů, jímž se koronavirus snaží obelstít naši imunitu, je instalace takzvané čepičky (zvláštní struktury na začátku RNA), díky které se virová RNA tváří jako lidská RNA. Virus tak může infikovat lidský organismus a množit se v něm. Proces instalace čepičky katalyzuje koronavirový protein Nsp16 za spoluúčasti dalšího virového proteinu, Nsp10. Právě přesnou strukturu těchto dvou proteinů se nyní podařilo výzkumníkům za využití rentgenové analýzy detailně popsat.


Skupina Evžena Bouři

Naděje do budoucna

Čeští vědci díky tomu identifikovali několik zásadních charakteristik proteinů Nsp16 a Nsp10, především hluboký kaňon na povrchu proteinu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Na tento kaňon mohou cílit inhibitory potlačující aktivitu proteinu. Ty by tak v budoucnu mohly sloužit jako účinné léky. „Nyní se spolu se skupinou organické syntézy Radima Nencky pokusíme využít získané informace pro návrh inhibitorů, které by mohly působit jako antivirotika proti mnoha koronavirům,“ přibližuje další plány Evžen Bouřa.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce