Zahlavi

V obchodech je riziko nákazy minimální. Pokud se dodržují hygienická opatření

09. 12. 2021

Za předpokladu, že lidé nosí respirátor a dezinfikují si ruce, se v obchodech nebo na poštách virus SARS-CoV-2 dlouho nedrží. Vědci kontrolovali povrchy, jichž se dotýkaly stovky lidí, a koronavirus neidentifikovali. Vzorky ovšem odebírali na sklonku roku 2020 a počátkem letoška, kdy se obecně protiepidemická opatření dodržovala více než dnes. Analýzu vzorků provedli vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Masarykovy univerzity v Brně.

Vzorky vědci odebírali v době, kdy platila nejpřísnější protiepidemická opatření. Na přelomu let 2020 a 2021 ještě nebyla k dispozici vakcína a lidé byli více opatrní než v současné době. Především byl ale lockdown a otevřené byly jen nejnutnější provozovny (například obchody s potravinami).

„Zajímalo nás, jaké reálné nebezpečí nákazy virem SARS-CoV-2 v době epidemie hrozí ve veřejných prostorách, kde se pohybuje velké množství osob, a zda je nutné zavírat obchody,“ popisuje motivaci výzkumu vedoucí týmu Omar Šerý z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Výzkumníci nabrali vzorky z obchodního centra, centrální pošty v Brně a covidové jednotky menší nemocnice, která sloužila jako referenční skupina.

Odebírání vzorků na poště
Vzorkování koronaviru z displeje automatického objednávkového systému na hlavní poště v Brně

Dodržování opatření pomáhá
„Ve veřejných prostorách se virus SARS-CoV-2 nevyskytoval v případě, že se dodržovala platná doporučení – především respirátory a mytí nebo dezinfekce rukou. Naopak na covidové jednotce v nemocnici, kde pacienti respirátory samozřejmě nenosí a kde je větší kumulace pozitivních osob v menším prostoru, byl virus hojný,“ popisuje výsledky studie Omar Šerý.

„Navíc se ukazuje, že kapénky mají tendenci padat na zem, protože na ní a na podrážkách obuvi zdravotnických pracovníků covidové jednotky bylo nejvíce RNA koronaviru. Také na površích, kterých se pacienti s covidem-19 dotýkají, jako jsou například plastové kliky, byla virová RNA objevena,“ doplňuje vědec.

Na površích, kterých se dotýkaly v obchodě stovky lidí, se virus nenašel. To například znamená, že dezinfikovat potraviny po přinesení z obchodu by nemělo být nutné. Pokud se dodržují všechna opatření jako správně nasazený respirátor a mytí nebo dezinfekce rukou, pak ve veřejných prostorách nebezpečí nákazy koronavirem příliš nehrozí.

Jak studie probíhala?
První odběr výzkumníci provedli 17. prosince 2020 v podvečer na hlavní poště v Brně, kterou ten den prošlo 2600 lidí. V té době byla nákaza ve společnosti velmi rozšířená – denní procento nově zjištěných případů ze všech PCR testovaných přesahovalo třicet procent.

Druhý odběr byl proveden 17. února 2021 v podvečer v obchodním centru Šantovka v Olomouci, v němž zůstal otevřen supermarket a food court. Také v té době bylo procento nově zjištěných případů covid pozitivity nad třiceti procenty (ze všech PCR testovaných). Celkem v den odběru vzorků navštívilo obchodní centrum Šantovka přes 10 tisíc lidí. Poslední odběr vědci provedli 6. května 2021 na nemocničním oddělení zřízeném pro léčbu pacientů s pozitivním testem na SARS-CoV-2.

Výsledky studie vyšly v časopise Frontiers in Public Health.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Omar Šerý

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce