Zahlavi

V Galerii Makráč bují rostliny z PET lahví. Vytvořila je Veronika Richterová

18. 11. 2019

Galerie Makráč na pražských Petřinách poskytovala za minulého režimu prostor mnoha nonkonformním a neoficiálním umělcům. Vyhledávaným výstavním místem je však i dnes, jak ukazuje současná expozice známé umělkyně Veroniky Richterové. Jmenuje se Čtyři generace vegetace a je celá z PET lahví.

Expozice se nachází v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a představuje sbírku plastových rostlin, které Veronika Richterová vytvářela z nalezených PET lahví od roku 2004. Prazvláštní plastové rostliny připomínající kaktusy, přesličky, kapradiny či třeba fíkovníky zdobí chodbu galerie a zároveň se odrážejí na podlaze a v oknech, což jenom umocňuje iluzi exotické přírody. K vidění je i nejnovější generace stromů a květin, které sochařka představila letos na jaře v legendárním pařížském obchodním domě Printemps.

Rcihterova2

Autorka Veronika Richterová uspořádala přes padesát samostatných výstav v Čechách i zahraničí, zúčastnila se řady mezinárodních přehlídek, sympozií a skupinových výstav a v různých lokalitách realizovala nesčetně workshopů. Nashromáždila víc než 4000 PET lahví různého designu ze 120 států světa, tato unikátní sbírka tvoří základ budoucího PET-ART muzea.

Expozice, jejíž kurátorkou je Dagmar Šubrtová, vznikla v rámci festivalu Týden vědy a techniky, otevřená je však až do 3. ledna 2020. Přístupná je zdarma od pondělí do pátku, od 8 - 18 hodin na adrese Galerie Makráč, Heyrovského nám. 2, Praha 6 - Petřiny.

Připravila: Daniela Illnerová, Ústav makromolekulární chemie AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Michal Cihlář pro Ústav makromolekulární chemie AV ČR

 

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce