V Brně se koná mezinárodní konference o myši domácí

Vědecké skupiny zabývající se výzkumem divokých i laboratorních myší se 23. června sjely na třídenní konferenci Mouse Meeting, kterou Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR a Masarykovou univerzitou uspořádaly v Brně. Že se konference koná právě v působišti Johanna Gregora Mendela, má přitom symbolický význam.

Myš domácí stojí na pomyslném žebříčku laboratorních zvířat a modelových organismů pro vědecký výzkum na prvním místě. Její chov je levný, myši se rychle množí a mají podobný počet genů jako člověk – tedy okolo 20 000.

Novinky z genetických i ekologických výzkumů

V tomto směru nenahraditelný obratlovec je též ústředním bodem mezinárodní konference, která probíhá 23. až 25. června na ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. „Můžeme se těšit na novinky v širokém spektru výzkumů od čistě molekulárně genetických, fyziologických či morfologických až po behaviorální a ekologické studie,“ představil program hlavní organizátor konference Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

„Konference je věnována třem zesnulým přátelům a zároveň významným osobnostem tohoto oboru, kteří nás bohužel v době od posledního setkání opustili,“ zmínil Macholán. Těmito osobnostmi jsou britský genetik Robert James „Sam“ Berry (1934–2018), francouzská genetička Janice Britton-Davidianová (1950–2017) a český genetik Jan Zima (1952–2019).

Mezi významnými účastníky konference nechybějí vynikající vědci jako Jiří Forejt (ÚMG AV ČR), Jeremy Searle (Cornell University, USA), Robert Karn (University of Arizona, USA), Pierre Boursot (Université Montpellier II, Francie), Barbara Königová (University of Zurych, Švýcarsko), Diethard Tautz (Max-Planck Institute for Evolutionary Biology, Německo), Dustin Penn (Konrad Lorenz Institut, Rakousko) a mnozí další.

Světový unikát myších kmenů je ve Studenci

Kromě laboratorních kmenů zaměřují vědci svou pozornost i na volně žijící populace myši domácí a její příbuzné druhy. Důvodem je snaha přesněji vysvětlit evoluční procesy v přírodních podmínkách. Klasické laboratorní kmeny myší postrádají dostatečnou genetickou proměnlivost, což je na jednu stranu činí ideálním pokusným zvířetem, na straně druhé však je nedostatečná variabilita limitujícím faktorem interpretace získaných výsledků.

„Na předchozích ročnících konferencí Mouse Meeting se podařilo navázat fungující spolupráci mezi vědeckými skupinami. Díky ní jsme dokázali sloučit dílčí kolekce kmenů myší domácích a jejich blízce příbuzných druhů odvozených od divokých populací,“ prohlásil Miloš Macholán. „Tato sbírka je nyní světovým unikátem co do obsahu i rozsahu a je umístěna v chovném zařízení Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ve Studenci,“ dodal vědec.

Myši dobře „posloužily“ i zakladateli genetiky Johannu Gregoru Mendelovi. Některé prameny uvádějí, že sám začínal své pokusy křížením různých barevných variet myší, každopádně platnost jeho základních zákonů dědičnosti byla potvrzena právě na myších.

Konference Mouse Meeting se koná již popáté, poprvé v České republice. Předtím se badatelé sešli mimo jiné v Institutu Maxe Plancka v Německu nebo – naposledy – na univerzitě ve švýcarském Curychu.

O myších jako laboratorních zvířatech jsme psali v červnovém čísle časopisu A / Věda a výzkum.

Připravila: Barbora Vošlajerová, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Úvodní foto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto v článku: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Přečtěte si také

• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů