Zahlavi

Umělecké podvody a podvrhy vám přiblíží expozice v Akademii věd

04. 11. 2021

Umění v malých rozměrech, a naopak velké bádání po jejich původu. Jde o originály, kopie, nebo přímo falzifikáty? O tom, jak tenká je hranice mezi uměním a vědou se přesvědčíte v expozici Kopie a falzifikáty v portrétní miniatuře, kterou můžete do 14. ledna 2022 navštívit v Galerii Věda a umění v hlavním sídle Akademie věd ČR na Národní třídě.

V průběhu 16. století zbývalo do vynálezu fotografie ještě hodně času. Touha tehdejších lidí zvěčnit obraz svých blízkých, známých osobností nebo sebe sama ale byla stejně silná jako naše vlastní. Zatímco v současnosti nám stačí namířit fotoaparát telefonu a stisknout tlačítko, v minulosti byla portrétní práce úkolem jen pro skutečné umělce. Zvlášť, když měla jejich díla jen několik centimetrů a místo na plátno nanášeli precizními pohyby barvu na tenkou slonovinovou destičku.

Jak se pozná tisk
Výstava je přístupná do 14. ledna 2022.

S příchodem fotografické techniky se vše změnilo. Důmyslnou uměleckou a řemeslnou práci vystřídala dílenská výroba a vytváření kopií a falzifikátů původních portrétních miniatur. Jak upozorňuje David Hradil z Ústavu anorganické chemie AV ČR a jeden z autorů výstavy, dokonalá kopie neexistuje, ale některé nápodoby jsou natolik zdařilé, že jejich odhalení dá zabrat i zkušeným odborníkům z Akademické laboratoře materiálového průzkumu malířských děl, zkráceně ALMA. Ti při náročném procesu analýzy využívají nejmodernějších postupů, jaké dokáže dnešní věda poskytnout. Právě o jejich metodách se dozvíte v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR.

Nebývale intimní spojení vědy a umění
Při odhalování plagiátů miniatur exaktní přístupy přicházejí do kontaktu s jemným, detailním a často křehkým uměním. Spektroskopie, rentgenová prášková difrakce, fluorescenční skenování a jiné neinvazivní metody odhalují nejenom současný stav portrétu, ale ve svých výsledcích reflektují i jeho minulost.

 „Výstava je ukázkou toho, kde můžete zažít propojení vědeckého pohledu na svět s historií umění, s příběhem umění, a to právě na miniaturách. Výstava je vlastně takovým příběhem miniaturní malby a je vůbec první expozicí, která miniaturu takto uceleně reprezentuje,“ uvedl David Hradil při příležitosti zahájení Týdne Akademie věd ČR.

„Náš výzkum je vlastně taková malá detektivka. Začneme analýzou miniatury, ale často nevíme, o jaký typ miniatury jde, jestli je to originál, nebo falsum,“ vysvětluje Janka Hradilová z Akademie výtvarných umění v Praze a spoluautorka výstavy. „Nastupuje celý tým v laboratoři, který se zapojí do výzkumu. Existují velmi dobré kopie, ale kolikrát se pozastavíme a nacházíme stopy toho, že nám u miniatury ‚něco nehraje‘. Ale vždy je třeba mít důkazy.“

Manželé Hradilovi na zahájení TAV ČR
David Hradil a Janka Hradilová (uprostřed) při příležitosti zahájení Týdne Akademie věd ČR

Nahlédněte pod povrch uměleckých děl
Expozice, která na jednom místě představuje miniatury z mnoha koutů země, se ale nesoustředí jen na samotné padělání. Návštěvníkům zprostředkuje také další aspekty výzkumu uměleckých děl. Mimo jiné poukáže na jejich životní cyklus, na změny, kterými během dlouhých let prošly. Dozví se o moderních metodách, které odhalují drobné retuše, přemalby nebo později přidané prvky a dovolí jim nahlédnout hluboko pod jejich drobnou estetiku: až do molekulární struktury barev a chemického složení materiálů, které umělci ke své práci před staletími používali.

Práci vědců z Akademické laboratoře materiálového průzkumu malířských děl jsme se podrobněji věnovali také v časopise A / Věda a výzkum 3/2019.


3/2019 (verze k listování)
3/2019 (verze ke stažení)

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative CommonsText a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce