
Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
17. 07. 2025
Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu vývoj germánských společností, obývajících střední Evropu. Článek, který byl právě publikován v prestižním časopise PLOS ONE, kombinuje novým způsobem data získaná archeologickým výzkumem s poznatky o klimatu ve starověku.
Politika, společnost, klima – vzájemně provázané fenomény, které přispívají k pozitivním změnám, ale jsou i příčinou rozsáhlých krizí. Zejména ke konci 3. století našeho letopočtu právě výrazné ochlazení a epizody sucha nutily germánské kmeny přizpůsobit se nové situaci.
Výzkumné týmy pod vedením archeologa Marka Vlacha a bioklimatologa Miroslava Trnky zkombinovaly robustní archeologická data s vysoce detailními paleoklimatickými rekonstrukcemi.
„Pomocí pravděpodobnostního modelování vývoje germánských komunit jsme sledovali, jak se osídlení měnilo podle dlouhodobých změn v kvalitě klimatu, a také v důsledku historických konfliktů, jako byly markomanské války,“ říká hlavní autor článku Marek Vlach.
Ruku v ruce s vývojem klimatu
Germánské kmeny obývaly během prvních čtyř století našeho letopočtu rozsáhlá území Evropy včetně dnešní Moravy, Rakouska a Slovenska. Nejvyšší nárůst osídlení se obecně odehrál v době převážně příznivých klimatických podmínek tzv. římského klimatického optima během 1. a 2. století.
Studie uvádí, že první výrazný pokles germánského osídlení je patrný během druhé poloviny
2. století. V té době zároveň panovaly příznivé klimatické podmínky, a proto lze tento jev spojovat s dopady rozsáhlého římsko-barbarského konfliktu – markomanskými válkami.
V průběhu následujícího, 3. století se osídlení překrývá s obecně příznivými klimatickými podmínkami a houstne. Později přišel další výkyv – hlavním důvodem tentokrát nebyly války, ale výrazně nepříznivý vývoj klimatu od konce 3. století. Pro většinu germánských sídlišť, která v té době zanikla, se podstatně zhoršily podmínky pro zemědělství. Na přelomu 4. a 5. století už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se vylidnily.
„Spolupráce archeologie a environmentálních věd je klíčová pro pochopení dlouhodobých vztahů mezi člověkem a přírodou,“ uvádí Miroslav Trnka. „Naše práce ukazuje, že i předindustriální společnosti reagovaly na klimatické výzvy způsobem, který lze dnes vědecky zkoumat. Současně naznačují, že výrazný posun agroklimatických podmínek nepříznivým směrem zásadně ovlivňoval prosperitu sídel.“
Tento výzkum představuje významný pokrok ve studiu klimatické odolnosti předindustriálních populací doby římské a přináší cenné poznatky i pro současné globální výzvy. Článek bude veřejně dostupný v režimu Open Access v časopise PLOS ONE.
Odkaz na publikaci:
Vlach M., Komoróczy B., Torbenson M. C. A., Esper J., Brázdil R., Büntgen U., Semerádová D., Urban O., Balek J., Kolář J., Rybníček M., Trnka M. (2025) Climate variability and Germanic settlement dynamics in the Middle Danube region during the Roman Period (1st–4th Century CE). PLoS One 20(7): e0325139.
https://doi.org/10.1371/journal.pone.0325139
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR
trnka.m@czechglobe.cz
Mgr. Marek Vlach, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Brno
vlach@arub.cz
Přečtěte si také
- Každý sýček se počítá. I letos ornitologové okroužkovali přes 70 mláďat
- Na Chebsku začíná rozsáhlý seismický experiment s názvem ELISE
- Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk
- Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
- Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
- Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
- Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
- Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
- Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.