
Staré kultury nového domova: příběh Ivana Borkovského a Vincenta Chvojky
04. 11. 2021
Panelová výstava věnovaná osudům dvou významných osobností ukrajinské a československé archeologie – Vincentu Chvojkovi a Ivanu Borkovskému bude od 4. 11. do 30. 11. 2021 instalována v parku na Hradčanském náměstí v Praze. Spolupracovali na ní odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze s kolegy z Akademie věd Ukrajiny a Národního historického muzea v Kyjevě.
Vincent Chvojka přišel na Ukrajinu v druhé polovině 19. století do prostředí, kde archeologie ještě nebyla rozvinutou vědní disciplínou. Ačkoli byl sám amatér, velmi rychle se etabloval v odborné komunitě, a to jak ukrajinské, tak – jak víme z jeho bohaté korespondence
– i v celé střední Evropě. Je objevitelem několika historických kultur, z nichž nejvýznamnější je kultura tripolská, která dnes opět přitahuje pozornost světových badatelů.
Výrazně mladší Ivan Borkovský se do Československa dostal po strastiplné cestě vojáka bojujícího v I. světové válce ve dvou armádách. Ještě během studií se začal věnovat, mimo jiné, archeologickému výzkumu Pražského hradu. Pracoval zde po celou svoji kariéru a byl autorem mnoha výzkumů, které zásadně obohatily nejen poznání historie Pražského hradu ale celých středověkých Čech.
Výstava je instalována v místě jednoho z významných objevů z roku 1944, který stále zůstává málo známý, ale výrazně posouvá znalost historie Hradčan. Pozorný návštěvník bude moci identifikovat místo nálezu této památky.
Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 4. listopadu 2021 od 16:00 hodin v parku na Hradčanském náměstí za účasti ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise a ředitele Archeologického ústavu v Praze doktora Jana Maříka. K výstavě promluví její kurátorka, vedoucí archeologického průzkumu Pražského hradu doktorka Jana Maříková Kubková.
Výstavu uspořádalo Velvyslanectví Ukrajiny v ČR spolu s Archeologickým ústavem AV ČR, Praha a programem Strategie AV21.
Více informací:
Jaroslav Řídký
Archeologický ústav AV ČR, Praha
e-mail: ridky@arup.cas.cz
Přečtěte si také
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.