Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu

Velký osobní i profesní úspěch v těchto dnech zaznamenala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Oficiálně se stala členkou vědeckého poradního sboru Evropské komise v Bruselu. Z tohoto místa bude pomáhat evropským politickým špičkám svými odbornými expertizami například v oblasti výzkumu epidemií či sociálního chování.

Klíčová rozhodnutí, která ovlivní život lidí na planetě, jsou na politicích. Rozhodují mimo jiné o tom, jak se jednotlivé země postaví ke klimatickým změnám, jaká bude sociální politika ve státech s postupně stárnoucími populacemi či co učiní v oblasti odpadového hospodářství. Jsou to zásadní otázky, na které nejsou jednoduché odpovědi. Politická reprezentace proto má k dispozici poradní orgán, kde jsou zastoupeny vědecké špičky z různých oborů, jež mohou přispět odborným názorem na věc.

Sedmičlenný sbor poradců
Na úrovni evropského společenství takto již čtyři roky funguje skupina vědeckých poradců, Group of Chief Scientific Advisors (GCSA). Vytvořil ji bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když rozšířil dřívější úřad vrchního vědeckého poradce o dalších šest odborníků. Aktuálně v této radě působí experti z Velké Británie, Švédska, Maďarska, Itálie či Estonska.

V květnu 2021 se tým obměnil a jeho novou členkou se stala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Zástupce České republiky se do této elitní skupiny dostane vůbec poprvé. „Z nominace paní Zažímalové máme velkou radost a to, že uspěla v takto exkluzivním výběru, svědčí o vysoké úrovni a mezinárodní prestiži české vědecké komunity,“ říká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

👏 Congratulations and welcome to Eva Zažímalová & Eric F. Lambin, 🆕 members of the Group of Chief #Scientific Advisors #SAMGroup_EU! 🧪🔬

I look forward to continuing the great cooperation.

Meet the team 👉 https://t.co/1qMVWO40wt pic.twitter.com/vVNju8nLNY

— Mariya Gabriel (@GabrielMariya) May 17, 2021

Nynější šéfka Akademie věd se ve své vědecké práci zabývá výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1983 působila v Ústavu experimentální botaniky ČSAV a později AV ČR jako vědecká pracovnice. Zde vedla v letech 2004–2016 laboratoř hormonálních regulací u rostlin a v letech 2007–2012 byla ředitelkou ústavu. Profesuru v oblasti anatomie a fyziologie rostlin získala v roce 2013. Od roku 2017 stojí v čele Akademie věd.

Řízení přední české výzkumné instituce je jednou z cenných zkušeností, které Evě Zažímalové v klání o místo v GCSA pomohly a i do budoucna znamenají podstatný příslib. „Paní předsedkyně vědě rozumí, má ji ráda a bude těžit ze svých zkušeností aktivní a úspěšné vědkyně. To je kombinace, která zaručuje, že český hlas bude v Bruselu slyšen a vyslyšen,“ poznamenává první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák.

Jak vyhrát nad koronavirem
Nejpalčivější problém, na jehož vyřešení se nyní zaměří všechny expertní skupiny, bude zvládnutí epidemie covidu-19 v Evropě. Nepřipravenost nejen Evropy, ale i celého světa ukázala, že ve schopnosti odolávat a čelit krizím, jako jsou globální infekce různého druhu, jsou ještě velké mezery.

Zacelit je bude jednou z priorit Evy Zažímalové, nechce ovšem opomíjet ani další témata, například produkci a skladování energie či otázku potravin a nových plodin. Dle svých slov si nominace do poradního orgánu Evropské komise velice váží. „Tato skupina expertů hraje velmi důležitou úlohu při tvorbě politik Evropské unie na základě informací o vývoji vědy a je velká čest se do této skupiny dostat,“ říká Eva Zažímalová.

Další informace najdete v tiskové zprávě.

Připravily: Jana Bečvářová a Markéta Růžičková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Akademie věd ČR

Přečtěte si také

• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů