Zahlavi

Předseda Grantové agentury ČR ocenil dva projekty z Akademie věd

01. 10. 2025

Čtyři vědci a jedna vědkyně získali 30. září 2025 v Lichtenštejnském paláci HAMU Cenu předsedy GA ČR za nejlepší vědecké projekty. Mezi laureáty jsou i Šárka Nečasová z Matematického ústavu AV ČR a Matyáš Havrda z Filosofického ústavu AV ČR.

„Výběr projektů byl i letos náročný. I to je důkazem, že kvalita českého výzkumu trvale roste a v mnoha oblastech dosahuje světové úrovně,“ uvedl předseda GA ČR Milan Jirsa. Důležitý je podle něj také aplikační přesah – některé poznatky se totiž už v průběhu výzkumu podařilo využít v praxi.

Ceremoniálu se zúčastnili představitelé Akademie věd ČR včetně jejího předsedy Radomíra Pánka i zástupci ministra pro vědu výzkum a inovace, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, univerzit a další významní hosté.


Předseda GA ČR Milan Jirsa

Cenu udělují předsedové a předsedkyně od roku 2003 za mimořádné výsledky, kterých vědci a vědkyně dosáhli při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Na doporučení stovek hodnotitelů tradičně oceňují výzkumy v pěti oblastech: technické vědy, vědy o neživé přírodě, společenské a humanitní vědy, zemědělské a biologicko-environmentální vědy a lékařské a biologické vědy. Letošní pětice laureátů uzavřela první stovku oceněných vědců a vědkyň.

Matematika proudění
Šárka Nečasová z Matematického ústavu AV ČR získala cenu v kategorii věd o neživé přírodě. Její projekt Matematická teorie a numerická analýza rovnic vazkých newtonovských stlačitelných tekutin rozvinul matematické řešení modelů, které popisují komplikované fyzikální děje, jako je proudění vzduchu nebo pohyb tekutin, například krve v cévách. Poznatky se už uplatnily v praxi a přispěly k odhlučnění a dalšímu vylepšení vlastností těžké techniky.

Více o výzkumech Šárky Nečasové, držitelky Akademické prémie, se dozvíte i v článku pro časopis A / Věda a výzkum (v současnosti A / Magazín).


Šárka Nečasová

Rekonstrukce O důkazu
V kategorii společenské a humanitní vědy zvítězil projekt Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy řešitele Matyáše Havrdy z Filosofického ústavu AV ČR. Galénovy spisy po staletí tvořily základ univerzitního vzdělání a přispěly ke vzniku medicíny jako vědního oboru. Vědci se zaměřili na rekonstrukci jeho ztraceného pojednání O důkazu. Z řeckých a arabských pramenů shromáždili všechna dostupná svědectví o tomto díle a předložili celkovou rekonstrukci jeho obsahu. Rozšířili tak poznání o dějinách vědy a vědecké metody.


Matyáš Havrda

Cenu předsedy GA ČR získali také Jiří Mikyška z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze za projekt Vícefázové proudění, transport a změny struktury zeminy související se zamrzáním a rozmrzáním vody v podpovrchových vrstvách, Peter Dráber z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a BIOCEV za projekt Role proteinu CMTM4 v signalizaci přes IL17-receptor a Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za projekt Genomické koridory v extrémních podmínkách: historická a současná populační dynamika pouštních plazů.


Letošní laureáti Ceny předsedy GA ČR

Přehled všech oceněných najdete na webu GA ČR.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy GA ČR 
Foto: Grantová agentura ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce