Zahlavi

PODCAST: Za hranice chemického experimentu s Evou Krupičkovou Pluhařovou

06. 09. 2022

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu? Poslechněte si v nové epizodě podcastu Věda na dosah.

„Pracuju v základním výzkumu a moji primární motivací je něco objevit, porozumět tomu. Nechci být ale jen taková hračička a pokud můžu, tak si vybírám projekty, které jsou prospěšné,“ říká v podcastu Eva Krupičková Pluhařová, jejíž výzkum přispívá k vývoji katalyzátoru na přeměnu oxidu uhličitého v dále využitelné látky. „Když už oxid uhličitý vytváříme, nevypusťme ho do atmosféry, ale zkusme ho využít.“

Eva Krupičková Pluhařová je také jednou z lektorek programu Otevřená věda, v rámci kterého se mohou na vědecké práci podílet středoškoláci. I o její spolupráci se studenty se více dozvíte v podcastu.    

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.

 

Eva Krupičková Pluhařová s autorkou podcastu Jitkou Kostelníkovou ve studiu CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy
 

Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto úvodní: Jana Plavec, foto ze studia: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce