PODCAST: O nedostupném bydlení a vlivu pandemie na trh s byty
23. 11. 2021
Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah vysvětluje, z jakého důvodu prudce rostou ceny bydlení a jak s nimi zamávala probíhající pandemie. Ukazuje, proč je při případném řešení klíčová ochrana životního prostředí, jestli skončíme jako důchodci v karavanech nebo čím se můžeme inspirovat v Berlíně.
Tuto i další epizody podcastu Věda na dosah naleznete v rubrice Podcasty. A samozřejmě na všech hlavních podcastových platformách. Jsme také na česképodcasty.cz. Pokud se vám naše podcasty líbí, můžete tam pro ně hlasovat.
Hostem podcastu Věda na dosah byl sociolog Tomáš Hoření Samec
O výzkumu bydlení jsme psali také v časopise A / Věda a výzkum 3/2019 v článku: Sociologové hledají odpověď na otázku, jak zajistit dostupné bydlení
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Audio: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Vánoční speciál o kaprovi na černo a hlemýždích na štědrovečerní tabuli
- Áčko: O nevyzpytatelném počasí, černých dírách a svědomí církve
- PODCAST: O mizejícím světě horníků a vláčku přátelství
- PODCAST: O Mozartových pražských pobytech a nepřesnostech v americkém velkofilmu
- Začínající vědci představili výsledky svých stáží na konferenci Otevřené vědy
- PODCAST: O mýtech sametové revoluce, dějinných zvratech a plačících politicích
- PODCAST: O putování městskou džunglí a vztahu člověka a přírody
- Jak se stát na rok vědcem. Otevřená věda nabízí nejvíce stáží ve své historii
- Umělecké podvody a podvrhy vám přiblíží expozice v Akademii věd
- PODCAST: O zemětřesení a vulkanické činnosti v Česku z muzea ve Skalné
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.