
PODCAST: O nedostupném bydlení a vlivu pandemie na trh s byty
23. 11. 2021
Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah vysvětluje, z jakého důvodu prudce rostou ceny bydlení a jak s nimi zamávala probíhající pandemie. Ukazuje, proč je při případném řešení klíčová ochrana životního prostředí, jestli skončíme jako důchodci v karavanech nebo čím se můžeme inspirovat v Berlíně.
Tuto i další epizody podcastu Věda na dosah naleznete v rubrice Podcasty. A samozřejmě na všech hlavních podcastových platformách. Jsme také na česképodcasty.cz. Pokud se vám naše podcasty líbí, můžete tam pro ně hlasovat.
Hostem podcastu Věda na dosah byl sociolog Tomáš Hoření Samec
O výzkumu bydlení jsme psali také v časopise A / Věda a výzkum 3/2019 v článku: Sociologové hledají odpověď na otázku, jak zajistit dostupné bydlení
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Audio: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
- PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
- PODCAST: S Michaelou Tencerovou o tiché hrozbě osteoporózy
- PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?
- PODCAST: O pacientských právech s Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR
- PODCAST: Zpívající myšáci a liběchovská prasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.